Zlatá neděle. Období končícího adventu, poslední neděle před Štědrým dnem, jednak tradičně spojená s kulminující nákupní horečkou, ale také s návštěvou kostelů a adventními koncerty. Poněkud zvláštní den pro uspořádání baletního galapředstavení, pomyslel jsem si několikrát při pohledu na neklidně se valící proud nákupních tašek všech možných tvarů a velikostí na Národní třídě po cestě k Nové scéně Národního divadla, kde si soubor zvaný Mladý balet Prahapřipravil pro diváky komponovaný večer s příhodným názvem Vánoční arabeska.
Tento soubor, složený ze studentů a absolventů Taneční konzervatoře Ivo Váni-Psoty v Praze ostatně není na české taneční scéně žádným nováčkem, diváci se s ním mohou na prknech našich divadel setkávat již od roku 2007, kdy se úspěšně představil v Městském divadle v Mostě. Odtud pak jeho cesta vedla mimo jiné přes Karlovy Vary a pražské Divadlo na Vinohradech až na Novou scénu ND, kam zavítal s pestrým programem, sahajícím od úryvků klasických baletů až po lidové tance a současné autorské choreografie.
Samotný úvod večera tomu ovšem příliš neodpovídal a nejeden divák pátral za svitu displeje svého mobilního telefonu v programu, zda se omylem neocitl na poněkud svérázném klavírním recitálu – to když za piano umístěné uprostřed jeviště usedl jeden z korepetitorů konzervatoře Petr Mešo, aby přednesl své klavírní transkripce děl J. S. Bacha a L. Bernsteina. Po nezbytné pauze, vynucené stěhováním nástroje do zákulisí již na jeviště nastoupili mladí adepti tanečního umění, aby se pustili do křížku s úskalími klasických variací a pas de deux, které dominovaly programu první poloviny večera. Ten osciloval především kolem dvou stálic z pokladnice klasického baletu, Dona Quijota (tanec Přítelkyň a Kitri, variace Amorka a variace Kitri z posledního dějství) a s vánočním obdobím neodmyslitelně spjatého Louskáčka (Čínský tanec a velké pas de deux z druhého jednání), doplněných o variace z dalších, více (Labutí jezero) či méně (Sylvia) známých klasických titulů. V této záplavě arabesek, battements a jetés pak byly příjemný zpestřením jak lašský lidový tanec zbujan, tak především neoklasická choreografie J. Horáka Solvejžina píseň na stejnojmennou skladbu E. Griega, vyprávějící v působivém podání Karolíny Mikové o samotě, naději, lásce a odpuštění.
Další, podstatně rozsáhlejší, avšak také nepříliš nápaditou autorskou choreografií s názvem Inspirace se pak v závěru první části večera prezentovala M. Eliášová. Ta svou choreografii postavila na základě úryvků z Vivaldiho Čtvera ročních dob, což se ukázalo jako nepříliš šťastná volba. Hudba zejména v dynamických houslových pasážích nemilosrdně odkryla limity autorčiny invence, upadající do pohybového stereotypu tanečníků, rychle probíhajících v různých směrech přes jeviště, popřípadě snahou přiblížit účinkující tempu hudby, což u skladby jako je „letní“ Presto může už z logiky věci jen stěží fungovat.
Druhá část programu začala v podobném duchu jako ta první – poté, co si publikum opět vyslechlo další várku Mešových transkripcí, tentokrát filmové hudby J. Williamse, přišel na řadu opět tanec, tentokráte již hojněji zastoupený současnou autorskou tvorbou. Jako první se představili Eliška Černohlávková a Pavel Kremsa v choreografii Hany Turečkové s názvem Před rozloučením, názornými gesty vyprávějící příběh mladého páru, jehož sny o společné budoucnosti jsou zpřetrhány přicházející válkou a narukováním mládence do armády.
Milovníci klasického tance ovšem nepřišli zkrátka ani ve druhé půli programu, tím spíše, že byl pro ně nachystán opravdový bonbónek, pas de deux z ČajkovskéhoSpící krasavice v podání hlavních hvězd večera, Barbory Kohoutkové a Michala Štípy. Prvního sólistu baletu ND není zajisté třeba baletumilovnému publiku blíže představovat, díky jeho častému hostování na scénách mimo naši metropoli má většina pravidelných návštěvníků divadel pravděpodobně některou z jeho rolí doposud v čerstvé paměti. Při pohledu na Auroru v podání Barbory Kohoutkové však nešlo než zalitovat předčasně vynuceného konce kariéry této primabaleríny a toho, že příležitostí vidět tento výjimečný talent na českých jevištích bylo v minulosti jen poskrovnu. Její suverénní klasická technika, lehkost a samozřejmost tanečního projevu, profesionalita v souhře s partnerem a především elegance a kultivovanost, zrcadlící se v každém pohybu probraly z útlumu i tu doposud vlažnější část publika, což vyústilo v jednoznačně největší aplaus večera. Tomu se přiblížil snad jen ohlas po závěrečném čísle programu, na špičkách a pološpičkách rozpohybovanému živému betlému, jímž se tvůrci zcela jednoznačně trefili do adventní nálady drtivé většiny diváků a nutno dodat, že při pohledu na ty nejmenší účinkující v roli oveček, za legračního vrtění hlavou cinkajících zvonky do rytmu známých koled se v hledišti asi nenašel nikdo, kdo by se dokázal neusmát.
Vánoční arabeska se tak stala příjemným a vítaným zpestřením v jinak poněkud hektickém předvánočním čase a současně příležitostí seznámit se přímo na jevišti jak s činností, tak i se studenty a absolventy TKIVP v Praze, z nichž mnozí úspěšně vykročili na dráhu profesionálních tanečníků v baletních souborech českých divadel.
Vánoční arabeska - večer Mladého baletu Praha
reportáže
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřela tanečnice a pedagožka Jana Tomsová
zprávy -
Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
úhel pohledu -
Věra Ondrašíková a kol., POCKETART, ZDRUHESTRANY: Proč odcházíme z divadla PONEC? II.
rozhovory -
Don Quijote v Ústí nad Labem dramaturgický směr nemění
recenze -
(Ne)nápadný půvab Coco Chanel
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
dnes
Josef Bartoš
Dobrý den, pane Slavický,rád bych se vyjádřil k Deníku přání - bohužel jsme od vás nedostali žádnou tiskovou zprávu k…
Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
před 2 dny
Lukáš Slavický
Vážení,V úvodu bych rád pozval paní/slečnu Zangu, aby udělala rozhovor s některým z tanečníků nebo tanečnic baletu…
Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
před 9 dny
Tanecnik
Ideální místo pro Filipa Barankiewitcze!!!Dánský Den Kongelige Ballet hledá nové umělecké vedení
před 14 dny
VACULÍK Libor
Na celé této debatě je smutné i to, že zde píší lidé, kteří nejsou schopni se pod svůj příspěvek podepsat.... asi…Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
před 14 dny
Spící krasavice
Na mě nehulákejte, mě pokorné ticho vlastní není. Ale tanečníkům a tanečnicím je vnucováno už od konzervatoře.Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
před 14 dny
BaletniTotalita
To je alibismus! Šikana, bossing, ponižování, diskriminace a potlačování českých osobností, porušování pracovního řádu,…Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
Jana Bohutínská
Hezký den,lidé, kteří píší o tanci se většinou, to je moje zkušenost, poctivě snaží chápat, jak u nás baletní soubory…
Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média