The Watcher – Zdařilý dynamický nářez v podání 420PEOPLE a Please The Trees


Letošní divadelní sezonu odstartoval soubor současného tance 420PEOPLE uvedením nové inscenace The Watcher, kterou v anotaci ambiciózně označil taneční událostí podzimu 2018. Odkazuje v ní na dnešní dobu – na hektičnost bytí a závislost na nejmodernějších technologiích, ve které se ztrácí podstata lidské existence. To není nic nového pod sluncem, vzpomeňme například na zpomalené Momentum Miřenky Čechové či Sunday Neurosis Radima Vizváryho a Jiřího Pokorného, kde hraje kromě obou interpretů hlavní roli mobil na selfie tyči. Způsob zpracování je však značně odlišný, nese se ve více abstraktní rovině prosté civilních gest a náznaků, jež by se daly očekávat. Nastolené téma poskytuje spíše odrazový můstek pro čistě taneční ztvárnění nabízející vícero interpretací. The Watcher je dle slov choreografa Václava Kuneše především oslavou lidského těla, jež považuje za nejdokonalejší technologii, na kterou jsme v dnešním shonu zapomněli. A předvedená party je vskutku zdařilým dynamickým nářezem plným výborného tance a hudby!

O ten se bezpochyby postarala alternativní rocková kapela Please The Trees, která pětici tanečníků na scéně živě doprovázela. Nutno podotknout, že skladby vznikaly přímo pro toto představení. Intenzivní souznění taneční a hudební složky vytvořilo harmonický celek, který se audiovizuálně přeléval mezi dvěma kontrastními polohami. V dramatičtějších, hlučnějších částech, kde dominovaly bicí a elektrická kytara, tanečníci expandovali do prostoru, jejich pohyby byly trhané, hranaté, zastavované v pózách. Zřejmě zde se dal vyčíst onen odkaz na zběsilé tempo doby.

V lyričtějších partech zavládl relativní poklid. Vše se nadále odehrávalo v poměrně rychlém rytmu, ale pohyby byly nyní zakulacené, paže plynule tvarovaly vlny soustředné kolem horní poloviny těl. Jakoby se jejich tělesná schránka rozplynula, překročila hranici stanovenou vlastní kůží, masem a kostmi a rozšířila se o neviditelný obal, do kterého interpreti vláčnými pažemi nasávali energii z prostoru. Právě v těchto částech naplňovali čtyři tanečnice a jeden tanečník onu představu pozorovatele, k němuž se název díla vztahuje. Vychází z východní filozofie, z meditací, jejichž účelem je přesáhnout vlastní existenci a stát se nezúčastněným, osvobozeným svědkem dění a vlastní podstaty. Častokrát se také v díle objevil moment, kdy tanečníci drželi v rukou pomyslnou materii (hlavu, zrcadlo, cokoli), kterou upřeně pozorovali a jež sledovala zároveň i je. Osvěžující, originální, nápadité.

Magičnost atmosféry podtrhovalo často intimní osvětlení, jevištní mlha, extatické víření či řešení scény, jejíž zadní část odděloval temný závěs z úzkých pruhů, z nichž umělci pronikali na jeviště a zase mizeli.

Interpreti opanovali prostor jeviště v obměňovaných formacích; sóla, duety, tria i skupinové party, ať už v synchronních variacích či individuálních projevech. Málokdy vstupovali do přímého fyzického dotyku, často udržovali pouze oční kontakt. Všichni prokázali značné pohybové kvality, nejvíce však zaujala Francesca Maria Amante (byla odhodlaná, soustředěná) a Fanny Barrouquère (vláčná, hbitá, přesná, s nakažlivou radostí z pohybu ve výrazu obličeje). Její duet s vlastním stínem, který se odrážel na spuštěných žaluziích, či kontaktně nekontaktní part s Filipem Staňkem patřil pro mě k nejsilnějším momentům inscenace. Naopak některé scény postrádaly v kontextu celého díla opodstatnění, například sólo Veroniky Čimborové založené na balančních polohách inspirovaných jógou vyznělo osamoceně a nevyváženě.

Po dramaturgické stránce vykazuje The Watcher ještě drobné nedostatky. Choreografie, na níž se výraznou měrou podíleli sami tanečníci, obsahuje množství scén, jejichž pořadí se však zdá místy spíše nahodilé a snadno zaměnitelné. Ucelená vize směřující k postupné gradaci a jasnému vyvrcholení díla není zcela zřetelná. Intenzivní a dechberoucí hudební a taneční koncert, který je silným zážitkem, však tyto pochybnosti přehluší, a ačkoli sezona teprve začíná, o pomyslný titul taneční události podzimu 420PEOPLE usilovat jistě mohou.

 

Recenze je psána z premiéry ze dne 11. září 2018, La Fabrika.

 

The Watcher
Choreografie: Václav Kuneš a tanečníci
Dramaturgická asistence: Fabiana Mertová
Interpreti: Francesca Maria Amante, Fanny Barrouquère, Veronika Čimborová, Simona Machovičová, Filip Staněk
Hudba: Please The Trees
Kostýmy: Olo Křížová
Světla: Jan Mlčoch
Scéna: Hynek Dřízhal
Premiéra: 11. 09. 2018

Autor: Daniela Machová
 
 

Nahoru

Žádné komentáře

Přidat komentář

* - povinné pole

*
*

Nahoru

Taneční kalendář:

<<   >>
>>DIÁŘ NA CELÝ MĚSÍC<<
po ut st čt so ne
  •  

Tento den na pořadu:

  •  
 
*pro další akce vyberte den (měsíc) v kalendáři
Licence Creative Commons
Taneční aktuality.cz, jejímž autorem je Taneční aktuality o.p.s., podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.tanecniaktuality.cz
Podpora a partnerství: