DANCE 2XS (Time 2XS) Urbanite 2009
reportáže
Z tiskové zprávy na plakátech zvoucích na taneční večer skupiny Dance 2Xs Urbanite 2009 v Laterně magice se na potencionální tance chtivé diváky hrnuly přísliby zajímavého večera. Neboť koho by nenalákal optimistický, téměř radostný popis: „Cílem projektu je přiblížit široké veřejnosti tanec jako takový, jeho možnosti a radost kterou přináší. Chceme představit spojení stylů tance od hip hopu přes house dance, locking až po jazz dance a contemporary, také projekce, zajímavé a neobvyklé kostýmy, mluvené slovo, živou hudbu.“
Běž za tím, co miluješ!
Nejnovější inscenace taneční skupiny Dance 2Xs má lehké obrysy dramaturgického rámce v podobě tematicky identického příběhu několika postav, které se ráno nezávisle na sobě vydávají na taneční konkurz. Ten je pro ně životně důležitý, neboť jak nás v závěru v osobních výpovědích utvrzují, v tanci je pro ně skryta svoboda, nezávislost, podtrhuje jejich jedinečnost a znamená pro ústřední hrdiny celý život. Tolik téma.
Jedna vteřina změní celý tvůj život!
Projekce, kterou tvůrci zvolili, mohla být zajímavou scénickou složkou, která jen podtrhne záměr několikavrtevného inscenačního stylu. Nakonec se však natočené filmové záběry omezily na popisnost cesty jednotlivých aktérů. Z filmu se stala nenápaditá složka a zbytečně se opakující záběry omezené na promítnutou cestu na konkurz. Divák sleduje, jak postavy dobíhají metro, aby dojely včas. Nicméně zasahuje osud – a to v podobě jiné osoby. Někdo jim vkročí do cesty, chce je okrást, či z jiného popudu náhody dopravní prostředek nestihnou a cesta za snem je ohrožena. To vše se s železnou pravidelností opakuje u všech postav. Představením diváky vede ještě verbálně ze záznamu mužský hlas linoucí se z reprobeden, který dovysvětluje, komentuje a opakuje průzračně čirý děj.
Sympaticky působící inscenační pokus propojit několik dramatických rovin – tanec, hudbu, řeč a film – ztroskotává na nedostatku imaginace a smyslu pro zkratku či alespoň nepatrné jevištní metafory. Propojení složek tak působí kostrbatým dojmem a inscenace tím ke své škodě dostává punc narychlo slepeného jevištního tvaru.
Taneční klipy
Hlavním očekáváním byla samozřejmě taneční rovina, neboť se soubor prezentuje jako těleso sestavené ze špičkových tanečníků ovládajících několik současných tanečních stylů. Jakoby však samotný tanec díky snaze vytvořit celistvý jevištní tvar s dramaturgickým rámcem zůstal opomenut. Taneční sekvence se omezily jen na prosté unisono pasáže, kde se sice rýsoval individuální potenciál jednotlivých tanečníků, ale kvůli choreografii koncipované jako doprovodný taneční klip byla jejich individualita potlačena.
Přitom bylo zřejmé, že řada tanečníků ovládá své tělo, někteří předvedli akrobatické prvky, byli taneční, muzikální a skrýval se v nich tvůrčí potenciál. Díky tomu, že se skupina snažila více zaměřit na formální stránku inscenace, nechtěně potlačila svoji největší a nejsilnější stránku: čistý tanec.
Jsme svobodní x chceme být jako z reklamy!
Lze také pochybovat o vážnosti a smysluplnosti sdělení inscenace v konfrontaci s výrazovými prostředky i uniformitou tanečníků. To, že si jednotliví aktéři chtějí připadat svobodní a inzerují svoji volnost právě tím, že na svých inscenovaných příbězích vyslovují, že ten, kdo jde za hlasem svého srdce (rozuměj v jejich případě tancem), je svobodný, příliš nekoresponduje s tím, že se všichni snaží být zejména módní. Jejich reklamním vzorcem jsou známé osobnosti – tedy konkrétně mainstreamový muzikanti a tanečníci. Nepřiznanou autoritou jsou vrstevníci, život ovlivňuje reklama, kde jsou stejně jako oni samí mladí usměvaví lidé, plní životní pohody a optimismu. Věnují více pozornosti samotné značce než obsahu, protože značkou se mohou pochlubit a získávají díky ní sociální zařazení a postavení. Nejde tedy ani tak o obsah, něco tancem říci, být originální, jde zejména o nápodobu toho, co právě v mainstreamu „frčí“. A to je málo. Zvlášť u lidí, kteří jsou mladí a měli by mít v sobě silnou potřebu kromě prožívané zábavy i po tvorbě, sdělování, originalitě a sebeprosazení.
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
„Tanec i život jsou o hledání rovnováhy,“ bilancuje Václav Janeček své pedagogické a životní zkušenosti
rozhovory -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle opouštějí divadlo PONEC
zprávy
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
včera
Roman vašek
Tohle je vtip? Nechce se mi věřit, že je tohle možné. Pokud ano, medializujte, křičte!Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
včera
Michal
Šikana tanečníků a baletních mistrů v ND je neakceptovatelná. Bohužel, všichni mají strach něco podniknout, protože se…Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
před 2 dny
BaletniTotalita
Nic nového pod sluncem, totalita pokračuje. Není to tak dávno, co všem zaměstnancům baletu přišel e-mail:Milí…
Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
před 16 dny
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
před 48 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 50 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
Tanečník baletu Národního divadla
Dobrý den,moc se omlouvám, ale žádný email mi bohužel nepřišel. Můžete mi ho prosím přeposlat.
Moc děkuji a pěkný…
Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média