Za punkem na Malé inventuře
reportáže
Na malé scéně divadla Alfred ve dvoře se v rámci festivalu 23.března 2007 odehrálo představení, které už lze pomalu označit za repertoárové. Název Metamorphósis famfuláre udává zcela jasně, že náplň představení nebude vážná. Metamorphósis je improvizované představení, ve kterém jeho dva aktéři rozvíjí v dokonalé souhře své nápady, jak obohatit českou pantomimu, která tolik trpí fialkovským komplexem, aby se stala nejen atraktivní, ale i moderní, nebo možná spíš postmoderní v pravém slova smyslu. Improvizace jde po tématu předem daném, tedy běžným způsobem jak se odehrávají jiná improvizovaná představení, ať divadelní, taneční nebo třeba pantomimická. V tomto duchu pak lze Vojtu Švejdu (mima) a Jana Kalivodu (hudebníka) označit za znalce svého oboru, protože to se pozná především v improvizaci. Využívají pohybové respektive zvukové prostředky, ve kterých je patrná technická – profesní vyspělost, napomáhající k dosažení nového pojetí umění. Metamorphósis famfuláre rozhodně nepatří pouze mezi tzv. inscenace pro přátele herců, jak by se mohlo na první pohled do programu zdát, a jistě dokáže zaujmout zcela náhodného diváka. Ta, které proběhla na Malé inventuře, byla příjemná a dokonce se oprostila i od přehnané interakce s diváky, ke které se často jiní improvizátoři z různých důvodů uchylují. Velmi vkusně se oba aktéři vyrovnali se zvolenými i náhodnými tématy, včetně scénické kompozice celého prostoru. Každá improvizace samozřejmě tendenčně sklouzává ke klišé. Zde ovšem byly prázdné divadelní fráze dostatečně krátké a navíc jejich postřehnutí už zabraňovala další akce. Na vlně sympatické energie utekla více než hodinka jako voda, navíc prodloužená o malý koncert v punkovém duchu. Nekrolog, za kterým už není cesty
Oproti nekonkrétnosti improvizované punkové pantomimy byl ten skutečný obraz punkových dýchánků zobrazen v reálné antiiluzivní studii světa. Harila je závěrečným dílem trilogie Drei farben. Autorská tvorba Nejhodnějších medvídků je plná různých konkrétních zobrazení světa a pojmenovávání jeho problémů. Jejich představení definitivně uzavíralo týdenní program festivalu nedělním večerem 25. března 2007v NOD. Roxy. Zde se jakémukoliv snění dostalo zcela jasného pojmenování výběrem ze 2571 sprostých slov použitých použitých k lyrizaci textu jistě oprávněně jeho autorem Helmutem Kuhlem. Drsný je život nejen člověka, ale i pankáče nebo gorily. Proto mají k sobě dva posledně jmenovaní tolik blízko. Zcela jasný a poměrně dobře vypointovaný příběh o pěti nezávisle žijících stvořeních božích: Čtyři z punku (a pes, ovšem pouze v krátké epizodní roli nemá nárok být započítán) a jedna gorila. Ti čtyři se za doprovodu německé punkové hudby usnesli, že gorila potřebuje ke svému kroku do dospělosti horký písek a udělali vše proto, aby ji do toho písku dostali. Je vlastně dobře, že si nakonec příroda pomohla sama a uzavřela kruh, který se začal kreslit na začátku. Jen možná těch sociálních filozofií o světě, aby se snad obhájilo budoucí jednání před publikem, bylo v začátku moc a působily šroubovaně. Celé představení je velice povedeným zobrazením myšlenek, které se odehrávají v hlavách představitelů tohoto socio-kulturního hnutí a zobrazením absurdního jednání lidí, jejichž život funguje jako protiklad toho, co lze označit za život běžný. Takže pak už záleží jen na vás, jaký život si vyberete. A taky záleží, co snesete.
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
„Tanec i život jsou o hledání rovnováhy,“ bilancuje Václav Janeček své pedagogické a životní zkušenosti
rozhovory -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle opouštějí divadlo PONEC
zprávy
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
dnes
Michal
Šikana tanečníků a baletních mistrů v ND je neakceptovatelná. Bohužel, všichni mají strach něco podniknout, protože se…Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
včera
BaletniTotalita
Nic nového pod sluncem, totalita pokračuje. Není to tak dávno, co všem zaměstnancům baletu přišel e-mail:Milí…
Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média
před 15 dny
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
před 47 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 49 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 50 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
Roman vašek
Tohle je vtip? Nechce se mi věřit, že je tohle možné. Pokud ano, medializujte, křičte!Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média