Jak se ale v rouškách tančí, to mě zajímalo! A kde jinde se zeptat než u tanečníků, napadlo mé naivní minulé já. Jenomže na dotaz „A jak se ti s tím tančí?“ se někteří zatvářili, jako že rouška je angličtina a oni Alena Schillerová. Jiní zareagovali s tím, že nemohou odpovědět, protože nechtějí být sprostí. Dlouho jsem pátrala po tanečníkovi, který řekne něco víc, a já budu moci napsat svůj článek (a tedy i přestat ignorovat dotazy z redakce, jestli vím, kdy jsem měla deadline).
Zatímco cyklisté si mohou užívat kvetoucí přírody plné alergenů, tanečníci na sálech se po každém skoku dusí z po pár minutách mokré roušky, ze které vdechují toxiny, které tělo již vyloučilo. Roušky padají, zhoršují periferní vidění, neumožňují pořádně dýchat, unavuje se tělo i svaly, a nedotknout se vlhké roušky, to nejen při partneřině prostě není možné.
Netroufám si hodnotit, zdali jsou roušky v něčem tak fyzickém a kontaktním, jako je tanec, skutečně efektivní. Nechci podceňovat žádná rizika. Ostatně, jak jeden z mých respondentů pravil, „když chce tanečník tančit, udělá pro to cokoli.“ A tak chci vlastně jen všem tanečníkům popřát, ať to zvládnou ve zdraví.
Další sloupky si můžete přečíst ZDE.
Tanecnik
Ideální místo pro Filipa Barankiewitcze!!!Dánský Den Kongelige Ballet hledá nové umělecké vedení