Typ obsahu
úhel pohledu
celkem 278 textů

Ticho po pěšině. Kdo si všimne, že odchází hvězda?

Když jsem listovala novou knižní zpovědí Nikoly Márové Primabalerína od Zuzany Rafajové, zarazila jsem se u scény, která by skvěle posloužila jako pointa pro hořkou komedii. Naše nejzářivější baletní hvězda potkává na chodbě generálního ředitele Národního divadla Jana Buriana. Ten se usměje a z jeho reakce vyplyne, že vůbec netuší, že se v září, po startu nové sezóny, už neuvidí. Jako filmový obraz je to hotové, netřeba fabulovat.

Když je bílý balet moc… bílý

Místo kladení otázky, zda je svět baletu rasistický, bychom možná měli přehodnotit svou perspektivu a ptát se, jak moc? Nikdo sice neběhá po ulicích s transparenty, nepřivazuje se k provozním vchodům divadel a nevolá po tom, aby tančící té a té barvy pleti s okamžitou platností zmizeli z jeviště. Ale stačí chvilka nepozornosti a už se v debatách s lehkostí argumentuje větami ve stylu „nejsem rasista, ale…“.

Inzerce

Morálka vs. umění: Případ Liam Scarlett

Na jedné misce vah dílo plné estetických kvalit, schopné redefinovat žánr a vstoupit do kulturní historie lidstva. Na druhé autorská osobnost se značně zkorodovaným morálním kreditem. A uprostřed toho všeho jako soudní stolec lidé, z podstaty nejnedokonalejší měrná jednotka čehokoli. Takže teď co?