úhel pohledu

Nedávno se prohnalo českým Facebookem video Janka & Natálky s názvem Jak poznat blbou divadelní recenzi. Část mě se při sledování potutelně smála, druhá část ale pozorovala ono strefování se do kritiků s úžasem...

Ministerstvo kultury vnímá vlnu kritiky, která se objevila v souvislosti se zveřejněním výsledků Programu státní podpory festivalů profesionálního umění. 

V aprílovém měsíci se Ministerstvu kultury ČR hrubě nedaří. Tvrdá kritika se na resort, který vede Martin Baxa z ODS, snesla po zveřejnění výsledků Programu státní podpory festivalů profesionálního umění.

V prvním měsíci druhého kvartálu Ministerstvo kultury ČR konečně zveřejnilo výsledky letošních dotací pro tanec a pohybové divadlo.

Choreograf je na první pohled ve své umělecké tvorbě volný. Na jakoukoliv hudbu může vytvořit jakýkoliv příběh a mělo by jít v zásadě „jenom“ o to, aby byl tanec svým charakterem s hudbou v souladu. 

Kolem nás stále víří množství znepokojivých zpráv. Jednou z nich, v poslední době v médiích přetřásanou, je inflace. Její výše zaskakuje ekonomy, politiky a nejvíce ji pociťujeme v našich peněženkách. 

První jarní dny nás vždy naplní optimismem s přicházejícím sluncem a také očekávanými událostmi na naší taneční scéně. 

Je to tak trochu folklór, a tak trochu skandál. Řeč je o programu přehlídky toho tak zvaně nejlepšího, co český tanec nabízí – tedy o České taneční platformě (ČTP).

V Národním pedagogickém institutu se schází skupina expertů z různých uměleckých oblastí, kteří debatují nad možností rozšíření uměleckého vzdělávání na základních školách. 

Putinovské Rusko agresivně napadlo Ukrajinu, sousední suverénní stát. Od té doby jsou každý den chvíle, kdy nedokážu zadržet pláč. 

Cokoli napíšu, už zítra nebude platit. Realitu jde nejlépe vyjádřit v paradoxech: Rusové vraždí Ukrajince, i přestože má spousta Rusů na Ukrajině přátele i příbuzné. Můj strýc s manželkou, dětmi a vnoučaty...

Přijímací zkoušky na vysoké umělecké školy se přelévají z termínů jako horská bystřina, nejčastěji od ledna až do jarních měsíců, ale i déle. 

Když byl svět ještě zcela „normální“, bylo devízou některých tanečních škol, speciálně Konzervatoře Duncan centre nebo katedry tance HAMU, že studenti mohli v rámci smluvních programů vycestovat na stáž do zahraničí. 

Když jsem psal svůj poslední sloupek o rouškách v pařížské Opeře, netušil jsem, že se k tématu ještě vrátím. O necelé dva týdny později se totiž objevila na facebookovém profilu Pražské taneční konzervatoře fotografie...

Pročítám loňské druhé číslo Taneční zóny, které je z velké části věnované iniciativě Ne!musíš to vydržet. Upozornění na nátlakové praktiky ze strany některých pedagogů a špatnou atmosféru na DAMU a následně i jiných uměleckých školách jsou znepokojivá.