Na festivalu v Avignonu se v červenci s mimořádně pozitivním ohlasem odehrála premiéra Laterny magiky Perpetuum Havel. Petr Boháč v rozhovoru přibližuje cestu za mezinárodním úspěchem i svou zkušenost s fenoménem Havel a s myšlenkami, jež jsou v dnešní době tak potřebné.
Od září se v Olomouci rozeběhne projekt, v němž dostanou příležitost tanečníci a tanečnice na prahu profesionální kariéry a také ti, kdo se chtějí pustit do choreografické tvorby. Junior Ballet Olomouc by měl být pro ně odrazovým můstkem.
Jiří Horák, tanečník, pedagog, baletní mistr a choreograf, v letošním roce slaví své šesté kulatiny. V rozhovoru se zamýšlí nad tím, jak se změnil svět tuzemského baletu za posledních 40 let, co mu dala a vzala globalizace, a dává nahlédnout i do vlastních snů a nápadů.
Na české scéně se prosadil spolek Nebojsy. Vyprodává hlediště a oslovuje publikum tématy, která vycházejí z osobních zkušeností zakladatelek. Jaké jsou jejich plány a jak vnímají svou pozici na taneční scéně?
Vladimír Klos, jedno ze zásadních jmen baletního nebe 2. poloviny 20. století, se sice narodil v Praze a absolvoval tamní konzervatoř, kariéru však spojil se zahraničím. Od roku 1968 působil v Das Stuttgarter Ballett, hostoval po celém světě, tančil po boku věhlasných balerín a na tělo mu tvořila jména jako Cranko, Neumeier nebo MacMillan.
Denní světlo nelze naprogramovat. Jak s ním tedy může světelný design pracovat? Se světelnou designérkou a umělkyní Pavlou Beranovou hovoříme nad její novou knihou Světlo a výstavní prostor také o tom, co světlo dělá s tanečním tělem, ať už v site-specific plenéru, černé kostce divadla nebo bílé krychli galerie.
