Tradiční pražský festival pouličního divadla Za dveřmi oslavil ve dnech 13.–19. července 2026 plnoletost. V prostorách holešovického Výstaviště a na Mariánském náměstí bylo možné sledovat tuzemské i zahraniční performery a performerky.

V letech 2022–2023 realizoval spolek BPART mezinárodní projekt zahrnující Island, Česko, Mexiko, Itálii, Kanadu a Spojené státy, jehož cílem bylo zapojit do uměleckého procesu různé znevýhodněné či opomíjené skupiny lidí a poskytnout jim tak vše, co účast na tvůrčí práci, navíc v mezinárodním kolektivu, přináší.

Jak ve světě roztříštěné pozornosti vést mladé k umění? Temporary Collective a Jihočeské divadlo nabízejí odpověď ve formě nadějeplné mezigenerační tancovačky. Představení o pohybu v nás i kolem nás je důkazem toho, že tanec je všude, stačí se jen dívat.

Celý prostor zaplní veselá a rytmická popová píseň z reproduktoru. Uprostřed tančí na hudbu dva lidé zahalení od hlavy až k patě do bílých ochranných obleků. Za nimi tancuje na stejnou hudbu přibližně patnáct lidí v běžném oblečení a lékařských maskách.

Jiří Horák, tanečník, pedagog, baletní mistr a choreograf, v letošním roce slaví své šesté kulatiny. V rozhovoru se zamýšlí nad tím, jak se změnil svět tuzemského baletu za posledních 40 let, co mu dala a vzala globalizace, a dává nahlédnout i do vlastních snů a nápadů.

Do deváté životní dekády vstupuje ruský choreograf Boris Eifman. Přes počáteční překážky, které musel překonávat za komunistického režimu, se prosadil nejen doma, ale i v zahraničí. Jeho Rudou Giselle mohli vidět i diváci v Praze, kde Eifmanův soubor dvakrát hostoval.

V rámci festivalu Jižní Svéráz představil tvůrčí tým choreografky Aleny Peškové ve spolupráci s Jihočeským divadlem nové multižánrové dílo Spalovač mrtvol. V prostoru českokrumlovské Galerie Port 1560 se odehrává mrazivý příběh rodiny Karla Kopfrkingla z pera Ladislava Fukse, který kombinuje tanec, mluvené slovo, zpěv i diváckou imerzi.

Odkud se berou naše problémy s intimitou a sexualitou? Jak vůbec v pohybovém divadle o těchto tématech mluvit? Uskupení tYhle jevištní reflexi konsentu, sexuálního násilí a děděných traumat přetavilo v jedinečné a inkluzivní setkání. Dokazuje, že k takové diskusi není třeba složitých a angažovaných děl.