Cirkus bude! Když to dovolíme
Jedním z tajemství úspěchu nástupu totality je rychlost. Není čas se s něčím mazat, řečičkovat, nedej bože někoho poslouchat. Je třeba vydat dekrety, vyměnit pár lidí (zbytek to pochopí), a tvrdit, že dělám pořádek a že všichni ušetříme. A v době AI nástrojů to jde jako po másle.
Jana Návratová. Zdroj: archiv Jany Návratové.
Nedávno u vlády uspěla Státní kulturní politika 2026–2029, která dělá kulturní totalitce pěkný rámeček, dost těsný na to, aby bylo jasné, co se nesmí a dost vágní na to, aby nikdo přesně nevěděl, co se smí. Nejistota, je spojenec diktatur! Nějaké hodnotové bláboly vyhovující poraženým ve volbách v ní nebudou překážet. Tak to bychom měli.
A v pondělí přišly dotační výzvy – jedna za druhou se vyřinuly z webu MK jakoby se tam už dlouho tlačily. Jejich zveřejnění ministr Klempíř doporovodil na Instagramovém účtu ministerstva rozvážně znějícím vysvětlením, totiž že „Peníze na kulturu mají sloužit kultuře”– a teď to přijde: a nikoli politické, volební činnosti či kampani. (Jakoby si nějaké strany chodily na ministerstvo kultury pro dotace). Klidně si politicko-kriticky tvořte, říká uhlazeně Klempíř, ale my si zkontrolujeme, jestli neděláte něco, co není v souladu s dotačním řízením, ergo našimi zájmy. Pro ty z nás, co toho víc pamatujeme, je to úplný návrat do dětství. Co jsme se zatím ale nedozvěděli je, jak to bude s finanční alokací a s grantovými komisemi – kdo v nich zasedne tak, aby se zcela vyloučil skloňovaný střet zájmu.
Jedna z prvních věcí, kterou po svém nástupu do funkce udělal kdysi ministr Pavel Dostál, že zatrhnul podporu tradičních cirkusů, které se toulaly po zemích RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a rozdávaly radost pracujícím socialistického tábora. Jak známo, současný náměstek Jiří Bubeníček, excelentní a mezinárodně uznávaný tanečník a choreograf, který je momentálně na MK ČR náměstkem za SPD, patří svými rodinnými kořeny do světa tradičních cirkusových umělců. Využil tedy evidentně příležitost, aby napravil křivdu devadesátkového ministra a zařadil tradiční cirkus do dotačního okruhu k tanci, noverbálnímu divadlu a novému cirkusu… ano, cirkus se bude podporovat dvakrát - jako nový i jako “starý” (bez zvířecí drezury). Chtěla bych být muška létající kolem expertů na tradiční cirkus a poslouchat rozbory a hodnocení přihlášených projektů! Takže ano, cirkusu bude až až a za jedny peníze!
A další den se vyrojilo oznámení o revizi smluv a memorand akcí, na nichž má MK ČR zvláštní zájem a jejichž financování podléhá jinému režimu dotací. Jde o prestižní akce, jako je Filmový festival v Karlových Varech, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl… a také Ceny Thálie, kde se tuhle něco neuhlídalo, že. Byla jsem překvapená, že je to poměrně dlouhý seznam. “Smyslem revize není ukončování spolupráce s významnými kulturními institucemi a pořadateli, ale její účelnější nastavení v souladu s aktuálními prioritami státu”, praví se na FB profilu ministerstva kultury.
Předpokládejme, že budou následovat další zahlcující akce, které mají vzbudit strach, nejistotu, dostat lidi v kultuře pod tlak a poštvat je proti sobě. A také je rozdělit finančními nástroji. Prohlášení už v tomto smyslu ministr udělal už několik.
Přiznám se, že nevěřím v úspěch aktuální vládního projektu a myslím, že tahle šikana nebude nadlouho, viz. výsledky komunálních voleb. Mohu se samozřejmě plést, ale dávám přednost aktivní naději. Ale není jedno, jak touhle zkouškou jako lidé a jako sektor projdeme. Jestli se spojíme, jestli si projevíme podporu, jestli budeme aktivní, nebo zavřeme oči a počkáme, jak to dopadne a přistoupíme na heslo „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.” To platí pro všechny úrovně kulturní infrastruktury, jak pro nezávislé, tak zřizovaný sektor. Integritu a odvahu by měli projevit všichni, měli by se propojit a udělat přítrž chaosu a destrukci.
Ministerstva nehospodaří s nějakými svými penězi, ale s našimi penězi a jak podtrhuje v těchto dnech tolik citovaná Radka Denemarková – politici potřebují nás, ne my je. A také – ministři přicházejí a odcházejí, ale my tu spolu zůstaneme.
