Nastalá situace však na fungování souboru negativně dopadá. Už loni v červnu musel Pražský komorní balet propustit tanečníky ze stálých smluv a v současnosti je platí pouze za odvedenou práci. „Tím jsme ale ztratili ten luxus, že v uvozovkách přijdou do práce. Tanečníci se potřebují uživit, takže musí hledat jiné projekty a třeba se přestěhovat zpět k rodičům, protože si nemohou platit nájem v Praze,“ popisuje Svidró a dodává, že letos od státu soubor dostal patnáct procent z požadované částky. Vysvětluje přitom, že investování do kultury není jen „házení peněz do černé díry“. To, že lidé večer vyrazí na představení, má často dopad i na jiné segmenty ekonomiky.
„Kdybych měla pekárnu, musela bych zítra zavřít,“ říká Linda Svidró. Jak dopadají vládní škrty na taneční soubory?
Když se letos na jaře ukázalo, že rozpočet Ministerstva kultury bude o 1,17 miliardy tenčí, než podle plánů předchozí vlády, brzy vyšlo najevo, že škrty dopadnou především na tak zvanou živou kulturu – tedy i nezávislé taneční soubory. Řada z nich se již dříve potýkala s finanční nestabilitou. Před rokem se kvůli snížení grantů ocitl v krizi Pražský komorní balet a podle umělecké šéfky tělesa Lindy Svidró funguje od té doby v režimu krizového managementu. „Kdybych byla skutečným ekonomem a vedla třeba pekárnu, od zítřka bych měla zavřít. My přesto slibujeme, že budeme dál hrát ve Vinohradském divadle i v regionech,“ říká v podcastu Průvodce tancem v souvislostech.
La Strada. Pražský komorní balet. Foto: Serghei Gherciu.