Mgr. Tereza Cigánková vystudovala obor anglický a francouzský jazyk na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde v současné době studuje anglický jazyk v doktorském programu. Vede hodiny tance pro děti a zajímá se o dění na české i zahraniční taneční scéně.
Příběh mladých milenců ze znepřátelených veronských rodin fascinuje diváky a tvůrce už po staletí. Ve světě tance se toto Shakespearovo drama dočkalo nespočtu zpracování. Svou verzi nyní v Moravském divadle Olomouc uvedli choreograf Jan Fousek a režisér Zdeněk Prokeš.
Vzrušující, rozervaná, zábavná, ale i stagnující a bolestivá – taková může být cesta mladého umělce k nalezení vlastního sebevyjádření a autentického bytí na scéně i mimo ni. Je to souboj s nánosy minulosti a očekáváním budoucnosti. Je to bouře – tak jak ji syrově i s humorem ukazuje Mates Petrák ve svém nejnovějším projektu s názvem Rumble.
Kariéra italského tanečníka Federica Ievoliho, v současnosti prvního sólisty baletu Národního divadla v Praze, má v uplynulých deseti letech konzistentně stoupající charakter. Od sborových úloh se postupně propracoval k titulním partům klasického i moderního repertoáru a získal si pozornost laické i odborné veřejnosti.
Na repertoáru baletního souboru Slezského divadla v Opavě se objevil titul z nejklasičtějších. Premiéra baletu Louskáček, který bývá považován za etalon vánoční atmosféry, připadla tematicky na třetí adventní neděli a do konce roku se dočká ještě několika repríz.
Když se počátkem dvacátého století známý impresário Sergej Ďagilev seznámil se skladatelem Igorem Stravinským a požádal ho o zkomponování baletu pro svůj soubor Les Ballets Russes, mohl jen těžko tušit, že o sto let později bude tatáž hudba stále silně rezonovat s tanečními tvůrci.
S paní Alicí Kvasnicovou, emeritní sólistkou ostravského baletu, jsem se na konci října setkala v budově Divadla Jiřího Myrona, tedy jak ona sama říká, v jejím druhém domově.
Rezonance je fyzikální jev, při němž se duše věcí rozezní s dotekem okolního světa. Rozechvět lidské nitro, tělo, okolní prostor i zkostnatělé představy o životě a světě si dal za cíl také dvanáctý ročník festivalu MOVE Fest Ostrava.
Ve světě tance je poměrně běžné, že se špičkoví interpreti po ukončení aktivní kariéry vrhnou na dráhu choreografa nebo se ujmou důležitých postů ve vedení tanečních souborů, festivalů a škol.
Manon – literární femme fatale, která už bezmála tři století fascinuje tvůrce napříč uměleckým světem. Postava, kterou můžete milovat, stejně jako jí opovrhovat.
Píše se o něm jako o tanečníkovi s tělem řeckého boha a aurou filmové hvězdy. V baletním světě dosáhl na nejvyšší příčky z nejvyšších, a to vše jakoby mimochodem s grácií, odzbrojujícím úsměvem a bez zbytečné kapky potu.
