V roce 1958 konzervatoř absolvovala a získala angažmá v baletu Státního divadla Ostrava, kde působila až do roku 1964 a interpretovala například role Kateřiny v Prokofjevově Kamenném kvítku (1958) či Desdemony v Hanušově Othellovi (1963). Zde si jí všiml a objevil její osobitý dramatický talent Pavel Šmok, který zde v té době působil jako druhý choreograf. Šmok ji přizval do vznikajícího novátorského souboru Balet Praha, kde byla až do roku 1970. V Ostravě ztvárnila výrazné role, například Dívku v Podivuhodném mandarínovi Bély Bartóka (1964), Dívku ve Freskách Bohuslava Martinů (1965) či Mingusově Sněti (1966). Excelovala ve čtyřroli Matky-Milenky-Inspirace-Smrti ve Šmokově choreografii Janáčkových Listů důvěrných (1969). Se Šmokem se po zániku Baletu Praha přesunula do Basileje, kde pod jeho vedením zůstala dvě sezony v letech 1970–1972.
Po návratu do Čech se Martiníková stala sólistkou Národního divadla. V něm tančila až do roku 1988 a ztvárnila například role Macechy v Kytici, Vílu tmy a ostnů v Šípkové Růžence nebo Carmen v díle Vášeň. Český taneční slovník o Martiníkové uvádí, že „patřila k největším dramatickým tanečnicím celé poválečné éry“. Martiníková měla všestranně rozvinutou, výtečnou taneční techniku a výjimečné výrazové vlohy. V Národním divadle zastávala i funkci baletní mistryně a asistentky choreografie. Jako taneční pedagožka působila v souboru Laterny magiky.
Jubilantce přejeme všechno nejlepší a mnoho zdraví a radosti do dalších let!
Zdroje
Holeňová, Jana (ed.): Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001.
Martiníková, Marcela [heslo]. In: Královské české zemské a Národní divadlo, založeno 1868. Soupis repertoáru od roku 1883. Web Archiv Národního divadla. Dostupné [on-line] na: http://archiv.narodni-divadlo.cz/Dokument.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=2807&pn=456affcc-f500-5000-aaff-c11223344aaa [cit. 31. října 2015].
Procházka, Vladimír (ed.): Národní divadlo a jeho předchůdci: Slovník umělců divadel. Praha, Academia 1988.
Roman vašek
Tohle je vtip? Nechce se mi věřit, že je tohle možné. Pokud ano, medializujte, křičte!Bojkot jako od Fica. Balet Národního divadla nechápe, jak fungují média