Karel Lukšík – Noblesa v životě i na jevišti

Dnes uplynulo 100 let od narození českého tanečníka a frýdecko-místeckého rodáka Karla Dominika Lukšíka (30. 7. 1920 – 19. 7. 2001). 

Z pohádky do pohádky, 1954 (Karel Lukšík). Foto: Jaromír Svoboda, zdroj archiv Národního divadla.

Z pohádky do pohádky, 1954 (Karel Lukšík). Foto: Jaromír Svoboda, zdroj archiv Národního divadla.

Počátky jeho taneční kariéry byly svázány s ostravskou scénou a osobností Emerycha Gabzdyla. Pod jeho vedením získal v baletní škole základy klasické techniky, ale také první zkušenosti v angažmá v tehdejším Státním divadle Ostrava, které mu Gabzdyl později v roce 1939 nabídl. Karel Lukšík v Ostravě nastoupil jako sborista, ale již během krátké doby se etabloval a dostal příležitost si zatančit i první sólové role. Jeho elegantní vzhled, souměrná postava, noblesní tvář, pohybová elegance a aristokratické pohybové vyjadřování na jevišti jej předurčovaly pro role princů a hlavních milovníků, v nichž dokázal uplatnit fyzický půvab stejně jako svůj uměřený, zdrženlivý tanečně herecký projev.

V roce 1940 zúročil své schopnosti v Nedbalově baletu Z pohádky do pohádky, kde ztvárnil v pěti obrazech čtveřici různých postav, a to Studenta, Třetího cizího prince, Měsíce října či Psa. Krátce nato následovaly role Komorníka v opeře Vítězslava Nováka Lucerna (1940) nebo postava Le bris v operetě Štěstí do domu (1941). V operetách se pak jako tanečník dále uvedl v Margaretě coby postava Taxikáře (1941). V roce 1942 tančil v rámci tanečního triptychu v Schumannově Karnevalu, kde zosobnil postavu Poety, ale opravdu významnou se stala jeho postava dvorního šaška Lefoua v baletu Joan ze Zarissy (1942). To bylo také jeho poslední představení na scéně ostravského divadla, protože na sklonku roku 1942 přijal pozvání do zahraničního angažmá a během druhé světové války působil jako sólista německých divadel v polském Krakově a Katovicích.

Po osvobození republiky se rozhodl pro návrat do Čech, ale ostravskou alma mater vyměnil za pražské působiště. V letech 1945–1948 byl sólistou v Divadle 5. května. V té době se také měl v Praze dlouhodobě školit u J. Begeffi-Kalijanské.

Don Juan Don Juan, 1952 (Miroslava Nováková, Karel Lukšík).  Foto: Jaromír Svoboda,zdroj archiv Národního divadla.

V srpnu 1948 nastoupil do Národního divadla jako sólista baletu, od začátku roku 1960 zde současně začal působit i jako baletní mistr. Od listopadu 1963 se již výhradně věnoval práci baletního mistra. Svoji úspěšnou dlouholetou taneční kariéru a pedagogickou činnost zde ukončil až v srpnu 1985, kdy odešel do výslužby.

Díky svému elegantnímu vzhledu a vznosnému naturelu byl i na prknech Národního divadla předurčen pro romantické role princů a milovníků. Za bezmála šestnáct let svého uměleckého působení ve zlaté kapličce si připsal na konto impozantní seznam čítající na 45 rolí. Z mnoha dalších tak lze vyzdvihnout především jeho postavy Prince a Mládence ve Špalíčku Bohuslava Martinů (1949), Stanislava v Coppélii (1950), Parise v Romeovi a Julii (1950), ztvárnil též titulní roli v Donu Juanovi (1952) nebo Václava v Bachčisarajské fontáně (1955). Výrazného charakteru dosáhly interpretace jeho rolí přibližně v druhé polovině padesátých let 20. století, kdy jej diváci měli možnost vidět coby Rádce v pohádce Sůl nad zlato (1956), poutavý byl i jeho Pierot v Karnevalu (1957) či Crassus ve Spartakovi (1957). Za zásadní je považována jeho titulní role v Doktoru Faustovi (1958) a Carmelo v Čarodějné lásce (1960).

V pozdějších letech se jako baletní mistr nebo choreograf podílel na dalších bezmála devatenácti inscenacích a pod 51 je svým umem podepsán jako asistent choreografie. U řady děl, na nichž se nějakým způsobem podílel, se tyto pozice překrývaly, zpravidla v těchto dílech pak sám také tančil.

V letech 1962–1986 vyučoval na tanečním oddělení Konzervatoře Praha klasický tanec, scénickou praxi a podílel se na výchově řady vynikajících interpretů nastupující mladé generace tanečníků. V divadelní sezóně 1972/73 kromě jiného absolvoval společně s kolegou z Národního divadla Jiřím Němečkem pedagogický seminář na Státním tanečním učilišti Agrippiny Jakovlevny Vaganovové v Leningradě. Po dobu jeho nepřítomnosti jej na tanečním oddělení pražské konzervatoře pedagogicky zastupoval Jaroslav Slavický.

Coppélia (Karel Lukšík). Foto: Josef Heinrich, zdroj Archiv Národního divadla.

Za léta svého pedagogického působení na konzervatoři pomohl vychovat řadu známých umělců naší taneční scény. Například Jana Kadlece – budoucího sólistu a výraznou osobnost scény Národního divadla. Mezi jeho další žáky se mohou počítat například Lubomír Kafka, Vladimír Nečas, Martin Barotek, Ludvík Vidlák, Vašek Merta, Martin Beran, Evald Rucký.

Manželkou Karla Lukšíka byla herečka Marie Popelková. V roce 1963 obdržel ocenění zasloužilý člen Národního divadla a později v roce 1973 pak titul zasloužilého umělce.

Autorovi medailonku se v době psaní tohoto článku bohužel i přes značnou snahu nepodařilo spolehlivě ověřit datum úmrtí tohoto umělce. Proto žádal o pomoc veřejnost. Díky upozornění jednoho z čtenářů tak dnes již víme, že Karel Dominik Lukšík zemřel 19. 7. 2001 a je pochován společně se svou ženou Marií Popelkovou, na Vinohradských hřbitovech.

Hrob (odd. 47, hrob 188) aktuálně pozvolna chátrá, je v zanedbaném stavu a nemá majitele. Z tohoto důvodu byl Správou pražských hřbitovů zařazen do programu adopce, ve snaze najít dárce, který by přispěl menší částkou, jenž by pokryla náklady na jeho údržbu a případné opravy.

Zdroje:

Literatura:

PROCHÁZKA, Vladimír (ed.). Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988, s. 285–286.

HOLEŇOVÁ, Jana (ed.). Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001, s. 182.

Online sborníky, katalogy a archivy:

Karel Lukšík. Online archiv Národního divadla [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-07-17]. Dostupné z: http://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/2713

Karel Lukšík. Online archiv Národního divadla moravskoslezského [online]. Ostrava, 2020 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: https://www.ndm.cz/cz/osoba/5550-luksik-karel.html

BOKOVÁ, Kateřina. Karel Lukšík. Český hudební slovník osob a institucí [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-07-05]. Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1001782

ŠORMOVÁ, Eva. Divadlo 5. května. Česká divadelní encyklopedie [online]. Praha, 2000 [cit. 2020-07-09]. Dostupné z: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Divadlo_5._kv%C4%9Btna

Karel Lukšík. Česká divadelní encyklopedie [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Luk%C5%A1%C3%ADk,_Karel

Emerich Gabzdyl. Ostravský divadelní archiv [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: http://www.divadelniarchiv.cz/people/detail/person/2709,

Karel Lukšík. Ostravský divadelní archiv [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: http://www.divadelniarchiv.cz/people/detail/person/5550

Karel Lukšík. Database and on-line services of the Theatre Institute [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-07-13]. Dostupné z: https://vis.idu.cz/Persons.aspx?nameId=2746&personName=Luk%c5%a1%c3%adk%2c%20Karel

 

Ostatní online zdroje

WIESNER, Daniel. Jubileum Jaroslava Slavického: Snažil jsem se vždy tanci sloužit. Opera+ [online]. Praha, 2018, 12. 9. 2018 [cit. 2020-07-02]. Dostupné z: https://operaplus.cz/jubileum-jaroslava-slavickeho/

ČIŽMARIKOVÁ, Monika. Výročí Jana Kadlece. Opera+ [online]. Praha, 2016, 29. 3. 2016 [cit. 2020-7-15]. Dostupné z: https://www.tanecniaktuality.cz/osobnosti/vyroci-jana-kadlece

https://hrbitovy-adopce.cz/karta/?karta=1630504487

VŠKP:

KABELOVÁ, Naděžda. Významné české pedagogické osobnosti klasického tance. Diplomová práce. Vedoucí práce Dorota Gremlincová. Praha, 2013. Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta.

Témata článku

Karel Lukšík

Tanec

Re: Datum úmrtí, náhrobek

vložil bb

IP: 86.49.42.72
Reaguje na: Re: Datum úmrtí, náhrobek
Dobrý den, jako autor bych Vám chtěl poděkovat za Vaši pomoc. Článek jsem zaktualizoval a doplnil. Současně mohu říci, že opuštěné a zanedbané hroby našich umělců jsou problém, na který bych rád poukázal a v dohledné době na toto téma připravuji článek.
Dobrý den pane Beneši, jsem ráda, že se mnou zaslané informace k Vám dostaly. Pod článek jsem již nekoukala, a z redakce, kam jsem kopii svého psaní poslala, jsem se žádné odpovědi nedočkala.
Pokud píšete článek o zanedbaných hrobech umělců, zkuste se obrátit na paní Oldřišku Dvořáčkovou z SPH. Díky ní projekt Adopce hrobů vznikl, je to člověk s velkým rozsahem vědomostí, a velmi vstřícná. Možná by Vám ještě nějakými informacemi pohla přispět.
Zkuste jí kontaktovat klidně mailem adopce@hrbitovy.cz . Popřípadě napište na můj mail a já vás propojím. Ať se Vám daří. BH

Re: Datum úmrtí, náhrobek

vložil Ladislav Beneš

IP: 101.56.60.7
Reaguje na: Datum úmrtí, náhrobek
V závěru článku pátráte po datu umrtí.
Na náhrobku hrobu, který leží na vinohradských hřbitovech, je vytesáno toto datum: Karel Dominik Lukšík (30. 7. 1920 – 19. 7. 2001)
Pravděpodobně nikdo z rodinných příslušníků a příbuzných Karla Lukšíka ani Mimi Popelkové již nežije.
Hrob zvolna chátrá a tak byl Správou pražských hřbitovů zařazen do programu ADOPCE, ve snaze najít dárce, který by dokázal přispět částkou, která by pokryla náklady na opravu. Vzácná osobnost tohoto formátu by si jistě zasloužila, aby o vzpomínku bylo pečováno.
Více informací zde: https://hrbitovy-adopce.cz/karta/?karta=1630504487
Dobrý den, jako autor bych Vám chtěl poděkovat za Vaši pomoc. Článek jsem zaktualizoval a doplnil. Současně mohu říci, že opuštěné a zanedbané hroby našich umělců jsou problém, na který bych rád poukázal a v dohledné době na toto téma připravuji článek.

Datum úmrtí, náhrobek

vložil bb

IP: 86.49.42.72
Reaguje na:
V závěru článku pátráte po datu umrtí.
Na náhrobku hrobu, který leží na vinohradských hřbitovech, je vytesáno toto datum: Karel Dominik Lukšík (30. 7. 1920 – 19. 7. 2001)
Pravděpodobně nikdo z rodinných příslušníků a příbuzných Karla Lukšíka ani Mimi Popelkové již nežije.
Hrob zvolna chátrá a tak byl Správou pražských hřbitovů zařazen do programu ADOPCE, ve snaze najít dárce, který by dokázal přispět částkou, která by pokryla náklady na opravu. Vzácná osobnost tohoto formátu by si jistě zasloužila, aby o vzpomínku bylo pečováno.
Více informací zde: https://hrbitovy-adopce.cz/karta/?karta=1630504487
+4 0 ! Odpovědět

Vzpomínka na Karla Lukšíka

vložil Jaroslav Slavický

IP: 37.188.150.152
Reaguje na:
Děkuji za vzpomínku na pana prof. Karla Lukšíka. Patřil jsem mezi jeho první žáky na tanečním oddělení Pražské konzervatoře a moc rád na jeho hodiny vzpomínám. Byl impozantní osobností, vyzařoval z něho jakýsi vnitřní žár, který dovedl "zapálit" i nás žáky. Vždy dbal na to, abychom jenom necvičili, ale pracovali na svém projevu a osobnosti. A tak tomu bylo i v ND v Praze, kde jsem s ním zkoušel celou řadu rolí, především klasického repertoáru. Dovedl připravit nejen po technické stránce, ale také poradit o potřebném napětí, výrazu a dotvoření role. Vždy jsem cítil od něho podporu a to bylo velmi důležité. Vztah pedagog-žák se postupně přeměnil i ve velmi hezký osobní kontakt, kterého jsem si velmi vážil. Byl to nejen velký umělec, ale také skvělý člověk. Moc rád na něho s vděkem vzpomínám.
P. S. Jen ještě poznámku. Nejsem si jist, jestli je správně uvedeno datum jeho působení na Konzervatoři. Domnívám se, že náš ročník byl první, který začal vyučovat a to bylo v roce 1965, kdy jsme začali chodit do 3. ročníku, tehdy 5ti. letého studia. Ano, v roce 1972-73 se zúčastnil pedagogické stáže v Choreografickém učilišti A.J. Vaganovové společně s Astrid Štúrovou a tehdy jsem ho skutečně na Konzervatoři zastupoval a tak vlastně začala moje pedagogická činnost. Bohužel, ani já nevím přesné datum úmrtí.
+2 0 ! Odpovědět

Zobrazit další komentáře 4

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: