Nedožité 90. narozeniny Barbory Čumpelíkové

Zdála se možná nenápadná, a přesto si jí každý všiml.

S lidovým tancem se Barbora Čumpelíková setkala v době, kdy se tento původně vesnický projev objevil ve zcela novém kontextu své existence. V první polovině padesátých let se za obrovské pozornosti a tehdejší státní podpory rodil nový scénický žánr, jehož kouzlu v té době propadla celá řada osobností včetně Barbory Čumpelíkové. Do tehdejšího dění kolem rodících se souborů písní a tanců se dostala prostřednictvím tanečních kurzů Františka Bonuše, odkud již vedla přímá cesta k pražským Vycpálkovcům. Členkou tohoto předního českého souboru byla od roku 1950, o dva roky později přešla po úspěšně absolvovaném konkurzu do nově vznikajícího profesionálního Uměleckého vojenského souboru Praha. Taneční složku souboru v té době vedl její budoucí manžel, choreograf Jan Čumpelík. Jako profesionální tanečnice působila Barbora Čumpelíková později i v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého.

Barbora Čumpelíková. Foto: Hana Major Sládková.

Barbora Čumpelíková. Foto: Hana Major Sládková.

Lidový tanec ji přitahoval natolik, že ještě jako členka pražských Vycpálkovců přerušila studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na krátký čas nastoupila na místo odborného pracovníka Ústředí lidové tvořivosti. S lidovým tancem se Barbora Čumpelíková nerozloučila ani po ukončení kariéry profesionální tanečnice, kdy svůj zájem rozšířila o odborné vzdělání v oboru etnografie a folkloristiky. Diplomovou práci na téma Jevištní recepce lidového tance v 18. a 19. století obhájila v roce 1969. Do roku 1989 byla zaměstnána v různých odborných institucích, vedle toho vyučovala lidový tanec na Vyšší odborné škole herecké v Praze.

Z velkého množství aktivit folklorního hnutí, na kterých se Barbora Čumpelíková přímo podílela, nepochybně stojí za připomenutí Soutěž v mateníku na folklorním festivalu Pardubice – Hradec Králové a dlouholeté působení ve Slováckém krúžku v Praze. V období po roce 1989 se aktivně podílela na vzniku folklorního hnutí a na stránkách časopisu Folklor rozvinula bohatou publikační činnost, jejímž prostřednictvím sledovala, hodnotila a popularizovala aktivity spojené s rozvojem scénického zpracování tanečního folkloru. Společně se svým manželem se významným způsobem podílela na obnovení kulturních aktivit znovuzrozeného Sokola.    

S tanečním uměním je bytostně spjatá také dcera Barbory a Jana Čumpelíkových Anna, která byla jednou z předních interpretek a výtvarnic souborů Chorea Bohemica, Danza Bohemica, Armádního souboru Víta Nejedlého ad.

Dokud to bylo v jejích silách, tak se tato drobná dáma, které nikdo neřekl jinak než Unka, aktivně zapojovala do veškerého dění kolem folklorních souborů. Vídali jsme ji na představeních, přehlídkách, festivalech i odborných etnochoreologických seminářích a setkáních. Dle slov Karla Pavlištíka patřila Barbora Čumpelíková k „modloslužebníkům dvacátého věku“, kteří svojí celoživotní, více než šedesát let trvající prací usilovali o to, aby tradiční lidová kultura stále zůstávala nedílnou součástí kulturního života. Ve svém tanečním projevu prý neplýtvala okázalým tanečním temperamentem, což neznamená, že by jím nedisponovala. Zdála se možná nenápadná, a přesto si jí každý – plným právem – všiml.

 

 

Témata článku

Barbora Čumpelíková

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2021

Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
30
1
2
3
4
5
6
7 8 9
10 11 12
13
14 15 16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31 1 2 3 4 5 6
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: