Registrace

Demokracie není samozřejmost. Je na nás ji obnovit, říká Martin Talaga u výročí platformy PiNKBUS

U příležitosti výročí platformy PiNKBUS jsem se setkala s performerem, choreografem a režisérem Martinem Talagou, abychom si popovídali o tom, co ho v umění pohání a proč vnímá tvorbu jako politický akt. Dotkli jsme se témat, která jsou mu blízká – od maskulinity, queer identity a tělesnosti přes folklor až po otázky svobody, respektu a solidarity. Mluvili jsme o tom, co znamená být queer, proč je důležité tyto perspektivy otevírat i mimo komunitu, jak se v umění odráží neklid dnešní doby a proč nelze mlčet tváří v tvář fašizujícím tendencím, nacionalismu a šíření nenávisti. PiNKBUS podle něj není jen událostí, ale způsobem, jak spojovat lidi skrze vzájemné porozumění, ne na základě strachu. Pro mne byl rozhovor inspirací a vzbudil ve mne opět naději, že pokud bude schopno umění rozpoznat, analyzovat a reflektovat nebezpečné tendence ve společnosti, nejsme ještě ztraceni.

Martin Talaga. Foto: Florian Hetz.
Martin Talaga. Foto: Florian Hetz.

Martine, popiš nám v krátkosti svoje kořeny, jak ses dostal k tanci a co pro tebe hrálo největší roli?
Asi zásadní, jako u většiny Slováků, bylo Štúdio tanca. Potom samozřejmě ZUŠka, konzervatoř, a folklor. Ačkoli tehdy jsem folklor bytostně nesnášel. Připadalo mi, že už je dávno za zenitem. Vadila mi vyhraněná genderová struktura, striktní rozdělení na muže, ženy a jejich role. Nedokázal jsem se s tím vůbec ztotožnit. Až po letech, když jsem odešel do Prahy, jsem se k folkloru znovu vrátil, byť to bylo skrze hudbu. Následovalo ne úplně šťastné studium na konzervatoři v Košicích a radostnější studium na HAMU v Praze.

Po studiu na HAMU ses rychle dostal do profesionálního světa. Ale ještě předtím jsi odjel do Londýna, že?
Ano, konzervatoř jsem vlastně ani nedokončil, nenaplňovalo mě to. Když mi zbývalo půl roku do nástupu na HAMU, odjel jsem do Londýna. Živil jsem se v baru jako číšník a zároveň jsem chodil na Laban Trinity – na tříměsíční choreografický kurz – a taky jsem absolvoval nějaké kurzy v London Contemporary Dance School. To bylo výborné, veřejnosti přístupné otevřené hodiny, skvělá zkušenost.

Zajímá vás celý článek?

Čtěte víc. Bez omezení. A na rok zdarma.

Zaregistrujte se a otevřete si dveře k prémiovému obsahu Tanečních aktualit:

  • rozhovory a medailonky
  • osobnosti české i světové scény
  • plné verze podcastů
  • zvýhodněná cena na Dance Context Journal

Stačí pár kliknutí a máte 365 dní čtení zdarma.

Registrujte se ještě dnes.*

Registrovat

Už máte registraci? Přihlaste se

*Od data registrace získáváte přístup k celému obsahu Taneční aktualit na 365 dní zdarma. Akce se vztahuje na registrace dokončené do 1. 9. 2025. Nezahrnuje obsah magazínu Dance Context Journal.