Co tě inspirovalo k vytvoření námětu pro představení Němí?
Námět jako takový nebyl napsaným libretem, jednalo se o sled obrazů, které představení tvořily. Inspiroval jsem se Albertem Camusem, volně jeho texty, zejména jeho Zápisníky. Také zde hrála roli spolupráce s Apolenou Vanišovou, která přinášela stále nové textové materiály. Další inspirací byly sochy Alberta Giacomettiho. On pracuje s různými stavy člověka. Když se na sochu podíváme, vidíme její myšlenky, jako by se zastavily v čase. Převzal jsem esenci sochy a snažil se ji zasadit do nekonkrétního času. Socha v představení ožije a naráží na lidské a společenské problémy a pravidla. Tato díla jsou nadčasová, můžeme se na ně dívat i číst kdykoli. Nacházím v nich podobné věci, které zažívám i já. Od začátku jsem pracoval s obrazy, které se skrz různé inspirační zdroje vyjevovaly. A do těchto obrazů jsme zakomponovali krátké texty, aby doplňovaly smysl hereckého jednání (texty vznikaly během zkoušení a dramaturgii hlídala Apolena Vanišová).