Několik otázek pro Karla Dohnala, Harlekin a Move fest Ostrava: „Mám k tanečníkům čím dále větší obdiv“

Neúnavný a nadšený propagátor klarinetu jako sólového nástroje a zároveň jeden z nejvýraznějších klarinetistů současnosti – Karel Dohnal – se celou svou dosavadní kariéru snaží přinášet na své koncerty i do nahrávacích studií díla objevné dramaturgie. Pomáhá tak zpět na výsluní skladbám, na něž se poněkud pozapomnělo, ale které si zaslouží být hrány spolu s již dobře známými tituly. Jako jeden z výsledků této snahy může být považováno i zatím poslední CD, které právě vydal s díly Rudolfa Kubína, Miloslava Kabeláče a Jeana Françaixe. Během své dosavadní kariéry koncertoval v mnoha zemích Evropy, Asie a Severní i Jižní Ameriky. Spolupracoval například s Tokyo String Quartetem, sopranistkou Editou Gruberovou, klavíristy Eugenym Samoilovem, Martinem Kasíkem a řadou našich i zahraničních orchestrů. Je členem orchestru Státní opery Praha, souboru PhilHarmonia Octet Prague, který sdružuje přední sólové hráče české hudební scény a Tria Amadeus. Karel Dohnal je rovněž velmi uznávaným a vyhledávaným interpretem soudobé hudby. Svou doktorskou práci věnoval studiu moderních technik hry na klarinet, přičemž premiéroval a inicioval vznik mnoha skladeb sólového i komorního repertoáru. S velkým ohlasem se setkává také výjimečné představení, ve kterém tančí jako Harlekin na hudbu stejnojmenné kompozice Karlheinze Stockhausena. Patří k nemnoha klarinetistům na světě, kteří toto mimořádně náročné dílo provádějí, za což sklízí výrazný úspěch u kritiky i posluchačů. Skladba také zazní na Move festu Ostrava.
V představení ztvárňujete postavu Harlekina. Co je vlastně Harlekin zač?
Harlekin je postava z tradiční commedie dell’arte. Tedy postava, která má diváky bavit, dojímat či škádlit. Jejím předobrazem je pak klasický šašek, který si mohl u dvora dovolit dělat věci, které by jiným neprošly.

Jste jedním ze čtyř interpretů tohoto díla. Čím si vysvětlujete, že vás není více?
Nevím, jestli jsme jen čtyři, ale je nás opravdu jen pár. Je to určitě tím, že se jedná o mimořádně náročnou skladbu, vzhledem k rozsahu i požadavkům na interpretaci. Klarinetista se musí nejen perfektně naučit zahrát Stockhausenovu hudbu, ale musí ji umět zpaměti a nadto do puntíku plnit velmi přesné požadavky autora na pohyby celého těla a na přesné ztvárnění jednotlivých charakterů. Nastudovat takovou skladbu proto trvá velmi, velmi dlouho a málokterý aktivní interpret si může dovolit věnovat veškerý čas několikaměsíčnímu studiu. Harlekin navíc vyžaduje dobrou fyzickou kondici, neboť během představení interpret hraje na dechový nástroj a při tom se stále pohybuje po pódiu a tančí.

Vyčetl byste tedy něco autorovi, Karlheinzi Stockhausenovi, kdybyste měl tu možnost?
Nic bych mu nevyčítal, naopak bych ho pochválil za skvělý nápad. Na každé další provedení se vždy velmi těším, neboť je to pro mne nejen výzva, ale především radost!

Vytváří pohyb impulzy pro hudbu, a naopak?
Co se týče pohybu, je v Harlekinovi většinou vše přesně dané. Tím myslím například přesný počet kroků, klepnutí nohou či pohyby s klarinetem. Zároveň však skladba dává interpretovi možnosti pro vlastní ztvárnění jednotlivých charakterů Harlekina. Hudba pak samozřejmě dodává impulzy pro pohyb, a naopak pohyb ovlivňuje vyznění hudby. Byl klarinet váš první hudební nástroj, na který jste hrál?
Začínal jsem na zobcovou flétnu a pak jsem hrál ještě rok na trubku. Klarinet mi ale zcela učaroval svými zvukovými a technickými výrazovými možnostmi. Jak vnímáte nyní tanec?
Tanec mám velmi rád pro jeho širokou škálu možností vyjádření. Tak jako se já vyjadřuji k posluchačům přes klarinet, využívá tanečník svého těla k ztvárnění a zhmotnění pocitů, představ, charakterů a postav. Po zkušenostech z Harlekina mám k tanečníkům čím dál větší obdiv. Jako divák si totiž často člověk neuvědomuje, jak je tanec fyzicky náročný. Oslovil vás v poslední době nějaký umělecký výkon?
Navštívil jsem nedávno představení Romeo a Julie na festivalu Struny podzimu v Divadle Minor Praha. Hlavním průvodcem příběhu byl herec Filip Jevič a jeho výkon byl naprosto strhující a geniální.