Umělecké dílo o uměleckém díle?

Taneční svět je tradičně zvyklý vidět postavu kritika, který stojí mírně nad umělci a posuzuje nebo se snaží poskytnout pevný, podložený a nezaujatý názor na umělecké dílo. Tato postava má tendenci vyvolávat pocit úcty a respektu svou aurou vědění a objektivity. Ale co když změníme paradigma? Co kdybychom kritika osvobodili od břemene objektivity a rigidního přístupu? Co když se odvážíme nahlížet na tanečního kritika jako na dalšího umělce, který místo objektivního názoru vytváří umělecké dílo o uměleckém díle?
 

Umělecké dílo o uměleckém díle?

Umělecké dílo o uměleckém díle?

Tradičně měla být taneční kritika formou objektivního zpravodajství, které informovalo čtenáře o kvalitě a vlastnostech tanečního představení. Nabízela kritický pohled, který jim pomáhal informovaně se rozhodovat o návštěvě budoucích představení. V naší postmoderní době, kdy se přehodnocují zavedené normy a samotný pojem objektivity prožívá vážnou krizi, se však žádají nové formy psaní o tanci.

Příkladem takové nové formy může být tvůrčí psaní o tanci s využitím poezie, metafor nebo spíše abstraktního jazyka. To umožňuje spisovateli píšícímu o tanci vytvořit prostřednictvím svých slov samostatné umělecké dílo o uměleckém díle.
Podstata tohoto přístupu není nová. Umění napsat básnickou reakci na umělecké dílo se používá již od Homérových dob, ale největšího rozkvětu dosáhlo v období romantismu a dnes ho běžně praktikují spisovatelé a umělci.

Poprvé jsem se s podobným přístupem seznámila na workshopu pořádaném Tanečními Aktualitami v roce 2021 s lektorkami Hild Borchgrevink a Annete T. Pettersen. O dva roky později, během další akce pořádané tímto časopisem, se toto téma náhle objevilo znovu. Padlo mnoho otázek. Není tvorba uměleckého díla o uměleckém díle ve skutečnosti pro publikum smysluplnější? Není to přímější způsob, jak posílit divákovo porozumění a ocenění určitého představení, než kritická recenze? Může tento přístup dodat samotnému tanci ještě větší hloubku a další významové vrstvy?

Vytvořením „uměleckého díla o uměleckém díle“ poskytuje autor textu o tanci čtenáři pohlcující zážitek namísto odtažité analýzy, jak by to dělala tradiční taneční kritika. Vlastní kreativita spisovatele mu umožňuje zachytit neuchopitelné a vyjádřit emoce a pocity, které tanec často vyvolává. Skrze slovní optiku spisovatele má publikum možnost spoluprožívat taneční představení na čistě intuitivní úrovni.

Takový přístup vyzývá všechny – posluchače, kritiky i tvůrce – k aktivnímu zapojení do spoluvytváření významu. Každý pohled a každá interpretace přidává další cenný odstín.
S vývojem tance se vyvíjí i texty, které ho doprovází. Mohl by se přístup „umělecké dílo o uměleckém díle“ stát svědectvím o transformační síle slov? Tato poslední kapitola bude teprve napsána.

 

Poznámka redakce: Tento text vznikl v rámci projektu Taneční kritika v evropském kontextu. Projekt je realizován za finanční podpory Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury.

Témata článku

taneční kritika

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: