Vzdává se divadelní veřejnost svých práv?

Málo se ví a mluví o důsledcích faktu, že v říjnu 2019 přešel Manhartský palác v Celetné ulici ze státního vlastnictví pod hlavní město. Upozornil na to na svém facebookovém účtu koncem září hlasitě Karel Král, šéfredaktor časopisu Svět a divadlo. Jeho rozhořčení z návrhu nové nájemní smlouvy se podílelo na jeho rozhodnutí opustit ke konci kalendářního roku redakci. Skončila také přehledná situace, kdy budovu spravoval Divadelní ústav – Institut umění, který zde sídlí. Díky tomu mají jeho zaměstnanci odborný vhled do činnosti ostatních nájemců. Znají existenční svízele dalších kulturních pracovníků, chápou jejich potřeby a sdílejí jejich hodnoty. A přesto nyní mlčí...

Vzdává se divadelní veřejnost svých práv?

Vzdává se divadelní veřejnost svých práv?

Novým správcem domu se stala akciová společnost Q-Facility, která ve spolupráci s hlavním městem vystupuje necitlivě. Zvýšila nájmy, přestože zdejší instituce působí nekomerčně a závisí na skromných dotacích z veřejných zdrojů. Příznačný je také chaos v komunikaci a neochota sdílet informace. Například v návrhu smlouvy o pronájmu redakční místnosti časopisu Svět a divadlo stojí, že smlouvu lze zrušit bez udání důvodů. Divadelní ústav – Institut umění dlouhou dobu vystupoval, jako by si nebyl vědom ztráty své správcovské pozice, a nadále uzavíral nájemní smlouvy bez právního nároku. Za „ušlé zisky“ z dosavadního nájmu, který Q-Facility spolu s hlavním městem vyhodnotili jako příliš nízký, vypočítali dluhy jednotlivým nájemníkům. Bylo by fér veřejně rozplést okolnosti, které k této kuriózní situaci vedly. Dočkáme se toho?

Na nárůstu frustrující nejistoty v Manhartském paláci, jehož obyvatelé se obávají v horizontu několika let vystěhování, nese do velké míry vinu celá divadelní obec. Poněkud nezodpovědně vystupuje i ta její část, která v Celetné sice nepracuje, ale využívá služeb zdejších organizací. Česká divadelní veřejnost totiž nevytváří dostatečný tlak na včasné sdílení novinek z pražského magistrátu. Otevřeně se politiků neptá na užitečnost probíhajících změn. A nakonec, nevymáhá na městu dost důrazně více jistot a ochrany pro ohrožené kulturní instituce. Možná by se na vlně odvahy z aktivit Ne!musíš to vydržet mohla inspirovat a nebát se zastat se také práv svých klíčových institucí.

 

Další sloupky si můžete přečíst ZDE.

Témata článku

Divadelní ústav – Institut uměníManhartský palác

MultižánrovéNonverbální divadloNový cirkusTanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: