Melodramatická Kirké Václava Praupnera – dílo Mozartova současníka jako symbióza hudby, slova a tance

Kirké (Dita Hořínková). Foto Marika Kyseleva.

Na počátek léta chystá orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble ve spolupráci ve Společností Zdeňka Fibicha jedno z děl ze souboru známých melodramat 18. století, které se bezprostředně váže k historii pražského divadelního života. Ředitel divadelního orchestru Nosticova divadla Václav Praupner (1745–1807) napsal v roce 1789 melodram s baletem o kouzelnici Kirké (původní název Circé), ke kterému se ojediněle dochovala jak rukopisná partitura s podrobnými scénickými poznámkami, tak i libreto (uložené v Českém muzeu hudby). Toto dílo litoměřického rodáka vybízí k historicky poučenému nastudování, a to nejen po stránce hudební, ale i divadelně inscenační. Ožije tedy znovu 3. července 2019 v mobilním divadle Florea Theatrum s ručně malovanými dekoracemi, postaveném na Letní scéně HAMU v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně pod taktovkou Marka Štryncla a v choreografii a režii Heleny Kazárové s Ditou Hořínkovou v hlavní roli Kirké a Jiřím Klemem v roli Plutona. Náročného úkolu nastudování textu a jeho souladu s hudbou se ujala naše přední odbornice na žánr melodramu Věra Šustíková a tato novodobá premiéra v historicky poučené interpretaci bude uvedena jako prolog k 22. ročníku Melodramfestu pod záštitou České komise pro UNESCO. Od 20:00 proběhne v Klubu HAMU dramaturgický úvod k představení.

Prof. Helena Kazárová, Ph.D. usilovala o uvedení díla již dlouhou dobu, díky PhDr. Věře Šustíkové, Ph.D. a Fibichově společnosti se podařilo v roce 2016 realizovat uvedení díla v Městském divadle v Kladně v soudobém pojetí (Filharmonický orchestr Iwasaki, dirigent Jiří Petrdlík, režie slova a hudby Věra Šustíková, scénické řešení Jaroslav Slánský, v roli Kirké Apolena Veldová, Pluton Jan Krafka, tančil Hartig Ensemble). Nyní budou mít diváci možnost díky porozumění dirigenta Marka Štryncla a jeho orchestru Musica Florea zažít tento kus plný dobové „estetiky hrůzy“ a mít „divadelní potěšení z ošklivosti“ podobně jako pražské publikum konce 18. století, kdy zde pobýval Mozart i Casanova.

Zdroj: Tisková zpráva