Čelí černošští tanečníci diskriminaci v klasickém tanci?

V návaznosti na násilné usmrcení Afroameričana George Floyda bělošským policistou vypukla v USA a následně v mnoha dalších zemích vlna protestů. Otázka rasismu nyní rezonuje ve veřejném prostoru. Jak se s rasismem, pokud je v tomto poli přítomný, potýká svět tance? Odpovídají české taneční osobnosti.

Misty Copeland, první Afroamerická "principal dancer" soubor American Ballet Theatre. Foto: Henry Leutwyler.

Misty Copeland, první Afroamerická "principal dancer" soubor American Ballet Theatre. Foto: Henry Leutwyler.

Jiří Bartovanec (tanečník, choreograf)

„Ve své kariéře jsem se s tím nesetkal. Věřím, že právě tanec a taneční soubory, nebo alespoň ty, ve kterých jsem působil, jsou vlastně názorným příkladem, jak by ten náš svět mohl fungovat. Multikulturní zastoupení, vzájemné naslouchání bez jakýchkoliv otázek, proč a odkud jste, nebo jak vypadáte. Pokud přemýšlím o klasickém tanci a jeho specifických vyjadřovacích prvcích, jeho historii a baletních rolích, zde je jistě obtížné opustit klišé a vydat se navzdory divákům. Pokud bude společnost řešit, že v reklamě se objeví člověk jiné barvy pleti, budou se těžko obsazovat do hlavních rolí baletů. Příklad je z Čech. Příklad z Německa je zase takový, že v Berlínském státním baletu je devadesát tanečníků a z toho osmdesát sedm cizinců ze všech kontinentů. Je-li tomu jinak, tanečníci by se měli ve skutečnosti bránit proti tomu, aby byli instrumentalizováni nacionalisticko-xenofobním diskurzem.“

Jiří Bartovanec. Foto: Archiv.

Michal Štípa (šéf Baletu Moravského divadla Olomouc)

„Nemyslím si, že by černoši byli v klasickém baletu diskriminovaní. Pokud se budeme bavit o obsazení na české scéně, to je bohužel rozdílné oproti například Americe. U nás jsou stále černoši jakousi výjimkou. V klasickém baletu nerozhoduje barva pleti, ale vždy kvalita pohybu a samostatný jevištní projev tanečníka. Problémem, se kterým jsem se setkal v malém souboru, je to, že černošští tanečníci bohužel vyčnívají, ať hrají jakoukoliv roli nebo jsou ve sboru, oproti velkému ansámblu.“

Michal Štípa. Foto: David Prošvic.

Anna Bangoura (tanečnice, herečka, moderátorka)

„Z mé zkušenosti mají černošští tanečníci často skvělé fyzické predispozice, navíc v dnešní době by toto ideálně vůbec nemělo být otázkou. Na jevišti běžně vídáme tanečníky různých etnik, a stejně tak jako většinou neřešíme, zdali jde o blonďatého, zrzavého nebo tmavovlasého člověka, neměli bychom řešit ani toto. Diverzita je jedním ze základních faktorů tohoto světa.“

Anna Bangoura. Foto: Archiv A.B.

Marta Máchová Drastíková (sólistka Baletu ND)

„Nedávno jsem četla o diskriminaci černošské tanečnice v Rusku, ale nevím, do jaké míry je tato informace pravdivá. Z vlastní zkušenosti bohužel nedokážu říci, zda dostávají díky vzhledu méně tanečních příležitostí, s ničím takovým jsem se nesetkala. Černošští tanečníci nejsou v dnešním světě baletu nic neobvyklého. Můžeme se s nimi setkat ve většině baletních souborů v Americe. Tančí nejen v moderních, ale i v klasických baletech. V evropských souborech se častěji setkáváme spíše s asijskými než s černošskými tanečníky, ale například ve Vídeňské opeře jsem měla kolegyni s velmi tmavou pletí, která tančila veškerý repertoár, včetně Labutího jezera. Mně samotné to přijde úplně normální a myslím, že nezáleží na etniku nebo barvě pleti tanečníka, ale spíše na tom, jak tanečník tancuje a jaké má dovednosti.“

Marta Máchová Drastíková. Foto: Michaela Rusaňuková.

 

Lukáš Slavický (šéf Baletu Jihočeského divadla)

„Za celou svou taneční kariéru jsem se s diskriminací černošských tanečníků nesetkal. Myslím tím i tanečnic... V Bavorském státním baletu jsme měli jednoho výborného kubánského tanečníka, který svým zjevem působil jako černoch. Nicméně na role klasických princů se nehodil, a pokud si dobře pamatuji, tak o tyto role ani nestál. Za mého působení jako uměleckého šéfa jsem angažoval jednoho Brazilce, který též působil jako černoch, a roli prince ve Spící krasavici tančil. Měl k tomu totiž dobré předpoklady a to bylo pro mě rozhodující! V obecné rovině bych řekl, že drtivá většina černošských tanečníků měla vždy blíže k tanci soudobému, charakternímu nebo například ke stepu, kde byli vždy naprostou špičkou!“ 

Lukáš Slavický. Foto: Archiv Jihočeského divadla.

 

 

Marcelino Sambé, sólista Královského baletu v Londýně portugalského původu vytvořil v reakci na vraždu Afroameričana George Floyda taneční video I Can't Breath, k vidění zde.

Témata článku

Anna Bangouračernošští tanečnícidiskriminaceJiří BartovanecLukáš SlavickýMarta Máchová DrastíkováMichal Štípa

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

listopad 2020

Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
30
31
1
2 3 4 5
6
7
8
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23 24
25
26
27
28
29
30 1
2
3
4
5
6
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: