Balet Národního divadla uvádí premiéru inscenace s názvem Who Cares? věnovanou Georgi Balanchinovi, gruzínsko-americkému choreografovi, který zásadním způsobem proměnil podobu baletu dvacátého století a s jehož jménem je spojován termín neoklasika. Program tvoří dvě významná díla Brahms–Schoenberg Quartet a Who Cares?. Nové nastudování navazuje na dlouholetou tradici uvádění Balanchinových děl v Národním divadle.
Nový díl zpravodajského podcastu se věnuje plzeňskému komponovanému večeru Inside, autorskému projektu Triptych A. Štefaňákové i nové brněnské Giselle. Připomíná čtyřicáté narozeniny primabaleríny N. Osipové, jmenování B. Eliášové do čela KT HAMU i stále aktuální téma dopadů grantových škrtů na nezávislé soubory.
Vloni na podzim vyšla kniha rozhovorů Nikola Márová: Primabalerína. Co a kdo formovali uměleckou dráhu jedné z našich nejvýraznějších tanečních umělkyň? Jaké byly začátky? Jaký byl závěr její kariéry? Nejen o tom se v této publikaci dočtete.
Mezinárodní festival TANEC PRAHA, který se letos koná od 1. do 23. června v Praze a dalších 21 městech a obcích, zve nejen do divadel, ale i mimo jejich zdi. V rámci bohatého Open Air programu přivádí špičkové domácí i zahraniční taneční umění do ulic, na náměstí, do parků i dalších netradičních veřejných prostor.
Mezinárodní festival současného tance, fyzického divadla a nového cirkusu KoresponDance již brzy zahájí svůj 14. ročník, který se letos ponese ve znamení umění bez hranic a v dialogu. Od června do července oživí veřejná prostranství, kulturní instituce i historické areály na Vysočině.
Jana Burkiewiczová, choreografka a režisérka stojící v čele souboru Burkicom, se na podzim 2026 stane čtvrtou porotkyní 14. řady taneční soutěže StarDance. V rozhovoru odkrývá nejen pragmatické důvody, proč na nabídku kývla, ale zamýšlí se nad postavením tance v komerční sféře, důležitostí zviditelnění v rámci uměleckého přežití i svou vlastní tvůrčí eklektičností.
Ve středu 24. června bude na vyšehradském Slavíně slavnostně odhalen Memoriál Vlastimila Harapese, jedné z nejvýznamnějších osobností českého tanečního umění. Pietní místo vzniká jako trvalá připomínka mimořádného umělce, který po desetiletí reprezentoval českou kulturu doma i v zahraničí a jehož jméno zůstává neoddělitelně spjato s Baletem Národního divadla.
Argentinská choreografka Carolina Arandia v pražském Studiu Hrdinů uvedla svou novou inscenaci seanaut. V ní se inspiruje tokem času, mořem, člověkem, jejich vztahem i potápěním. Dílu ale chybí výraznější hloubka, ukotvenější dramaturgické uchopení nebo náznak jakéhokoliv vývoje.
Třetí ročník tanečního symposia Dancetopia proběhne jako čtyřdenní přehlídka současného tance, performativního umění a kolektivního sdílení. Od pátku 5. do pondělí 8. června nabídne sérii performancí, workshopů, diskuzí i společných setkání s mezinárodním performerstvem a umělectvem. Centrem symposia bude Goethe-Institut.
Místo kladení otázky, zda je svět baletu rasistický, bychom možná měli přehodnotit svou perspektivu a ptát se, jak moc? Nikdo sice neběhá po ulicích s transparenty, nepřivazuje se k provozním vchodům divadel a nevolá po tom, aby tančící té a té barvy pleti s okamžitou platností zmizeli z jeviště. Ale stačí chvilka nepozornosti a už se v debatách s lehkostí argumentuje větami ve stylu „nejsem rasista, ale…“.
