Filozofie života podle TGM
Přelom 19. a 20. století probíhal ve střední Evropě na vlnách politické, ekonomické, sociální, a tedy i určité kulturní transformace. Česká společnost na to byla připravována dlouhodobě a systematicky prostřednictvím všeobecně rozšiřované filozofie života podle individuálního přesvědčení myslitele a politika a pozdějšího prvního prezidenta samostatného Československa Tomáše Garrigua Masaryka. Ten vycházel z humanitního ideálu, tj. etiky založené na citovosti. Podle této filozofie je citový člověk rozumný, uvažující a s neustálou potřebou učit se, aby byl schopen pomáhat ostatním.
Jednalo se tedy o představu demokratické společnosti fungující na vyšším mravním principu jako základu moderního světa v mo-derní době. Mravní zásada je taková, která jako nejvyšší národní i individuální idea nepodléhá nátlaku většinového názoru.
Jedním ze znaků této moderní doby je tzv. sekulární stát, což znamená, že jeho fungování není vázáno žádnou náboženskou ideologií a současně zaručuje svým občanům svobodu vyznání. Součástí této sekulární lidovýchovy (činnosti ke kulturnímu povznesení lidstva) bylo od počátku také formování nové pohybové kultury odpovídající potřebám přicházející éry.