Devadesát let Růženy Mazalové

Je neuvěřitelné, že ona životaplná temperamentní dáma, paní profesorka Růžena Mazalová, se dožívá tak úctyhodného věku. Mé vzpomínky bloudí někam do konce padesátých let minulého století, kdy jsem ji spatřil poprvé. Ve Smetanově divadle jsem jako malý desetiletý chlapec a člen baletní přípravky Národního divadla měl příležitost poprvé vyzkoušet taneční interpretaci na divadelním jevišti. Jednalo se o dětský taneček ve finální scéně celovečerního baletu, kde mi byla partnerkou pozdější sólistka baletu ND Aneta Voleská. Bylo to ve Škvorově baletu Doktor Faust v choreografii Jiřího Blažka – tehdejšího manžela sólistky baletu ND Růženy Mazalové.

Růžena Mazalová v baletu Viktorka, 30.06.1950.

Růžena Mazalová v baletu Viktorka, 30.06.1950.

Pro mne toto představení znamenalo první kontakt s reálným divadelním prostředím, protože do divadla jsme přicházeli v 18 hodin a teprve kolem 21. hodiny jsme plni nevšedních zážitků divadelní budovu opouštěli. Okouzlen jsem objevoval šatny s připravenými kostýmy, baletní sál se zrcadly a rozcvičujícími se tanečníky, kouzelnou vůni líčidel v maskérně, kde se za malou chvilku z civilních lidí stali čerti nebo svůdné víly se zelenými vlasy. Tento čarovný svět pokračoval také pod jevištěm, kudy vcházeli do orchestřiště ofrakovaní hudebníci s motýlky a kde byl systém otáčivého jeviště i s propadly. A to jsem vynechal to hlavní – pohled z portálu od hasiče, kdy jsem obdivoval přitisknut k bočním jevištním šálám úžasný prostor nasvíceného jeviště, kde se v dekoracích i kostýmech Zdenka Seydla odehrával dramatický taneční příběh o Faustovi.

Čímž se dostávám k postavě, která mne naprosto svým výrazem, mimikou a osobitým tanečním výkonem fascinovala – byla to Mefistofela v interpretaci Růženy Mazalové se svým partnerem Satanem v podání démonického Otty Šandy. To, jak Mefistofela ovládala a ovlivňovala jednání Fausta – v interpretaci Jiřího Blažka –, zůstává pro mne nezapomenutelným uměleckým zážitkem a dokladem sugestivního projevu tanečního divadla.

V letech 1969–1975 byla paní Růžena Mazalová angažována ve funkci choreografky v Düsseldorfu u Ericha Waltera. Byla tomuto vynikajícímu německému choreografovi skvělou asistentkou, zejména při realizaci Labutího jezera. Velmi dobře si pamatuji na její vyprávění, při kterém podmanivě hovořila o profesionálním rozdílu mezi vnímáním tanečního divadla u nás a v Německu. Bylo to v době, kdy jsem byl posluchačem choreografie na AMU a každý autentický vjem profesionála v oboru jsem vnímal s velkou intenzitou. Dnes je svět pro všechny bez hranic – za totality tomu bylo zcela jinak. A získat zahraniční zkušenosti od fundovaného profesionála bylo pro mne v té době velmi cenné.

Závěrem bych chtěl paní Růženě Mazalové popřát pevné zdraví a harmonickou pohodu do příštích let. Stala se svým vztahem k tanečnímu umění jednou z nezapomenutelných osobností baletního světa.

Témata článku

Růžena Mazalová

Balet Národního divadla

Národní divadlo

Tanec

Komentář

vložil Alena Vedralová

IP: 94.112.101.34
Reaguje na:
I já jsem zjišťovala, jak se daří paní Mazalové, neb jsem s ní ležela v roce 2017 na interně v Thomayerově nemocnici. Bylo velmi ostudné, jak s ní zdejší personál zacházel. I ve svých 91 letech byla úžasná. Vyprávěla své taneční zážitky a krásně hovořila o celé své rodině. Ještě jednou chci zopakovat, že mi bylo nesmírnou ctí se s tou kouzelnou bytostí setkat. Přeji na dálku více zdraví.

Komentář

vložil Alena Vokáčová

IP: 94.112.101.34
Reaguje na:
Marně jsem zjišťovala v ND, zda bude možno někde této úžasné dámě předat k jejímu jubileu květiny. Měla jsem možnost charizmatickou paní Mazalovou poznat až v listopadu r. 2013, ale na setkání nelze zapomenout... pokud by se tyto řádky dostaly až k Vám, milá paní, přijměte srdečné pozdravy!

Zobrazit další komentáře 2

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: