Daniel Wiesner

S Michalem Šeborem se znám dlouhá léta. Zejména ze společného angažmá v Baletu Národního divadla. V současné pandemické době existuje jediný možný způsob, jak vést rozhovor – jedině přes počítač.

Je velmi náročné napsat článek věnovaný výročí narození tanečnice, která již osm let bohužel není mezi námi. Navíc vzpomínám, jak Helena Jandová, tato okouzlující, talentovaná tanečnice, byla mezi mými prvními choreografickými interprety.

Bývalý sólista Baletu Národního divadla v Praze a zakladatel známé baletní školy Ján Nemec se dožívá významného životního výročí. 

Kdykoli jsem během své choreografické kariéry navštívil liberecké divadlo, byl jsem si jist, že se potkám s úžasnou, obětavou dámou Vlastou Vinduškovou, která byla připravena mi optimálně vyjít vstříc...

Byl jsem dlouholetým kolegou Luboše a Mirka Hajnových v Baletu Národního divadla. U příležitosti jejich kulatin jsem s Lubošem zavzpomínal na dobu minulou.

Sešel jsem se svým dlouholetým kolegou z ostravského divadla, abychom při příležitosti jeho kulatin společně zavzpomínali na uplynulá léta.

Právě dnes, v úterý 21. ledna, uplynulo třicet let ode dne, kdy nás navždy opustil výrazný baletní sólista, skvělý člověk a můj blízký kamarád Ladislav Tajovský. 

S Michaelou Vítkovou se znám dlouhá léta ze společného angažmá v Baletu Národního divadla. Bývá zvykem, že se scházím s oslavenci v kavárně na Nové scéně.

Sešel jsem se se svým skvělým kamarádem Josefem Jelínkem při příležitosti jeho životního jubilea. Jak sám upřesnil, je autorem kostýmních návrhů k téměř 950 inscenacím. 

S jubilantem jsem měl sraz v kavárně na Nové scéně Národního divadla. Bylo to setkání po mnoha letech, tak bylo skutečně o čem mluvit.

Premiéra komického baletu Marná opatrnost aneb špatně střežená dcera v Ústí nad Labem je svým způsobem originální svou dramaturgickou koncepcí, která se snažila o přenesení romantického klasického baletu do období dvacátého století.