Ještě trochu k Plisecké

Ještě trochu k Plisecké

Ještě trochu k Plisecké

Tanečních aktualitách jste totiž napsali v den po její smrti vše, co se dalo u nás přečíst. Čerpali jste z wikipedie, která je dokonalá, a z filmu, ve kterém primabalerína odvyprávěla svůj životopis, takže kdokoli by se nyní odhodlal ještě o ní něco napsat, musel by z polovičky opakovat již uveřejněné. Existuje však Tolkovyj slovar (výkladový slovník), v němž osobnost sama o sobě vypráví, a heslo Maja Pliseckaja tedy nadiktovala sama Maja. Existují její memoáry, vydané též v češtině, ve kterých si postěžovala na vedení Velkého divadla, na intriky mezi umělci i na zásahy policie do jejího života. Je to intimnější pohled na balerínu. Vždyť tam vypráví i o tom, jak sváděla Rodiona Ščedrina. Jejím hlavním pedagogem byla od samého začátku v moskevském choreografickém učilišti balerína Jelizaveta Gerdtová, později ji trénoval Asaf Messerer – strýček. Bolavým nohám se nevyhnula. Jednu dobu měla obtíže s levým kolenem. Chodila od chirurga k ortopedovi, ale koleno se nelepšilo. Některé prognózy zněly, že s tancem je konec. Jiný odborník jí zakázal grand plié. Ujal se jí nakonec masér sportovců, jenž jí dva týdny každý den koleno masíroval, různě procvičoval a vyléčil. Její přátelé, její příbuzní a její talent ji zachránili od dětského domova, kam měla být převezena, když jejího otce ve vykonstruovaném procesu zastřelili. Maminka byla v sedmém měsíci těhotenství, když ji sebrali s jedním chlapcem – Alexandrem v náručí. „Druhé děcko, byl to také chlapec, se narodilo v červenci 1938,“ píše Plisecká ve svých memoárech. Maminka byla rozená Messererová, její sestra Sulamit (Mita) byla primabalerínou Velkého divadla v Moskvě a její bratr Asaf Messerer byl jedním z nejvýznamnějších tanečníků-sólistů a později též pedagog moskevského souboru. Oba dva Messererovi, Sulamit a Asaf, dostali řády a Mita se vydala do gulagu hledat svoji sestru.Přijela za maminkou a ohlásila se u velitele lágru,“ píše dále Plisecká, „s tím svým řádem na prsou.“ Okouzlila ho dokonale, zamiloval se do ní. Obrněna nejrůznějšími soudními protokoly, potvrzeními a propustkami odvezla maminku s dítětem do nejbližšího zaostalého kazašského městečka – Čikmentu. „Po jejím návratu jsem začala bydlet u Mity a bratr Alexander u Asafa.“ O tyto děti se tedy po smrti otce postarala rodina. Ve svých pamětech se Maja Plisecká často zmiňuje o Lili Brikové, vedle které měla jednu dobu i svůj byt a kterou často navštěvovala. Lili Briková byla menší, zrzavá intelektuálka, která prý za mlada chtěla být baletkou. Byť vdaná, stala se múzou Vladimira Majakovského, jenž milostný trojúhelník řešil alkoholem. Po jeho smrti vedla i nadále avantgardní salon, kde se střídaly významné umělecké osobnosti z domova i ze světa. Lili Briková měla totiž starší sestru Elsu Trioletovou, provdanou za Louise Aragona v Paříži. Lili seznámila Pliseckou se skladatelem Rodionem Ščedrinem a také se svými hosty z Paříže. S Rodionem to byla láska na první pohled. Když spolu o prázdninách jeli autem po širé Rusi až do Soči, museli spát v autě, poněvadž žádný slušný hotel v Rusku nevezme na noc nesezdaný pár. Po návratu do Moskvy se ihned 2. října 1958 vzali. Od té doby se její život proměnil. Ščedrin se zasloužil o to, že spolu s Lili začali „obtěžovat“ příslušné funkcionáře, kterým vysvětlovali, že Plisecká nehodlá emigrovat do západní Evropy. Její první zahraniční výjezd se souborem byl na konci padesátých let do Ameriky, a to se souborem jel v roce 1959 šestapadesátiletý Asaf Messerer zřejmě proto, aby hlídal svoji neteř, poněvadž na jeviště už „nemusel“. A Ščedrin zůstal doma jako zástava. Od šedesátých let se rozvinulo vzájemné hostování francouzského a moskevského baletu, nejdříve Maurice Béjart, Roland Petit. Francouzi přijeli do Moskvy s celovečerním Notre Dame de Paris, Béjartův soubor s Beethovenovou Devátou symfonií. Tehdy nastalo šťastné období baleríny, která se po odchodu Galiny Ulanovové do penze stala titulární primabalerínou. Její zahraniční úspěchy a setkání se zajímavými umělci světa obohatily její život do pozdního stáří. Francouzštinu se učila již v baletní škole, poněvadž v baletu se používá francouzština už při cvičení, ale na angličtinu potřebovala vždy tlumočníka. Stejně říkávala o Hollywoodu, že tam polovina lidí mluví rusky.

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: