„Každá balerína se na něj mohla stoprocentně spolehnout…“ Tanečník Karel Vrtiška by slavil 90 let
Tanečník, choreograf i pedagog Karel Vrtiška by 15. dubna 2017 oslavil 90. narozeniny. Na tuto významnou osobnost spojovanou s Národním divadlem v Praze zavzpomínala jeho přítelkyně a kolegyně na tanečních prknech Astrid Štúrová.
„Co mne ve vzpomínkách váže ke Karlu Vrtiškovi? Především ryzí přátelství. Byl to můj kolega v baletním souboru Národního divadla v Praze. Jako sólista disponoval krásným mužným zjevem s výjimečným předpokladem pro dramatické role, jako byl Jago v Othellovi, Černý myslivec ve Viktorce nebo Tybalt v Romeovi a Julii. Byl vyhledávaným partnerem pro výbornou partnerskou techniku. Každá balerína se na něj mohla stoprocentně spolehnout. Vládl velkou silou nejen ve ‚zvedačkách‘, ale i silou gesta a přesvědčivosti daného charakteru jednotlivých postav. Jedna z jeho menších, ale nezapomenutelně provedených rolí byla postava Vévody v baletu Romeo a Julie v režii Petra Weigla.
Tančit s ním byla radost. Jednak z jistoty technického provedení, citového prožitku i souzvuku hraných rolí. Osobní zkušenost mám z baletu Othello v choreografii Jiřího Němečka, kde jsem tančila Biancu a Karel Vrtiška Jaga. Myslím, že se dá bez nadsázky hovořit o jeho výjimečném hereckém projevu a schopnosti vcítění se do nitra jednotlivých postav.
Tato schopnost vidění a následná realizace mu daly možnost zhostit se i choreografické práce, jaká byla kupříkladu v Laterně magice, kde v poetickém představení Kouzelný cirkus byl hlavním choreografem a při stále vyprodaném hledišti se dnes může pochlubit 6377. reprízou.
Karel Vrtiška byl báječný společník, životní i profesionální partner, milující otec, kamarád ve všech směrech spolehlivý. Osobní přátelství s ním mám prověřené od roku 1965 až do dne, kdy jsem se musela smířit s tím, že odešel a má jiné poslání, stejně tak jako s jeho ženou, výjimečnou sólistkou baletu Vlastou Šilhanovou, s kterými jsem šťastně žila na jednom patře v hereckých domech Národního divadla v Praze-Braníku. Tam také vyrůstaly naše děti, můj syn Jura a Vrtiškovic Johanka, narozená roku 1962. Nedávno jsme se sešly na Karlově náměstí, zašly na kávu a zavzpomínaly na kus společného života, a jak její táta po ukončení členství v baletním souboru Národního divadla neztratil nic z dobrosrdečnosti, maximální tolerance vůči lidem, lásky ke své rodině, dceři Johance a vnukovi Viktorovi. Byla to rodina vyznavačů hodnot, jako jsou čest, vlastenectví, přátelství, láska k tradicím a Národnímu divadlu; jejich přístup k uměleckým úkolům byl vždy spjat s velkou pokorou, hledačstvím a oddaností.“
Karel Vrtiška se narodil 15. dubna 1927 v Praze. Základní taneční techniku se učil u J. Fuksy. Své první angažmá získal v patnácti letech v tanečním sboru operety Tylova divadla v Nuslích (1942–1946). Dalších pět let se věnoval artistice jako člen házecího tria Robertas. Mezi lety 1951–1953 byl tanečníkem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Prvního srpna 1953 se stal členem Národního divadla v Praze, od roku 1966 působil na postu sólisty. Od 1. ledna 1978 byl též uměleckým vedoucím souboru. Počínaje Novým rokem 1981 do roku 1984 byl choreografem souboru Laterna magiky. Mimo jiné také spolupracoval s činoherními a operními režiséry. V Městských divadlech pražských nastudoval jako host tance do několika muzikálů. V roce 1977 byl v Laterně magice hlavním choreografem revue Kouzelný cirkus. V Národním divadle se také choreograficky podílel na tvorbě oper. Byl manželem tanečnice Národního divadla Vlasty Vrtiškové, rozené Šilhanové (31. srpna 1931). Karel Vrtiška zemřel 24. února 2004.
ZdrojKarel Vrtiška [heslo]. In: Královské české zemské a Národní divadlo, založeno 1868. Soupis repertoáru od roku 1883. Web Archivu Národního divadla. Dostupné [on-line] na: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=4690&sz=0&abc=V&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa [cit. 9. dubna 2017].
josefina
Vážená pani Šturová,dodatečne blahopřeji k významnemu jubileu.Vždy jsem se svojí rodinou obdivovala umeni jak Vaše,tak…Rozhovor s Astrid Štúrovou: „V divadle to byla krásná léta, bylo to naplnění mého dětského snu…“