Registrace

Taťána Juřicová, balerína s velmi křehkou duší, která měla ráda Afriku

Taťánu si pamatuji od dob svých studií na tanečním oddělení pražské konzervatoře, kde studovala o pár ročníků níže. Byla nepřehlédnutelná svou vysokou, štíhlou postavou, a přestože se při pozdravu pokaždé laskavě pousmála, tak si i s odstupem mnoha let uvědomuji, že z jejího pohledu jsem cítila závan jisté nostalgie. S vlasy staženými do drdolu působila jako vždy vzorně připravená na výuku a už tenkrát se vědělo, že je talent s velkými dispozicemi. Dodnes si vybavuji bohémské, volné a pestrobarevné oblečení všech dívek jejího ročníku. Jako by tím chtěly demonstrovat, že navzdory disciplíně, kterou studium vyžadovalo, jsou svobodné a nespoutané. Navzdory všem a všemu…  

Malý pan Friedemann. Foto: Hana Smejkalová, Zdroj: archiv ND Praha.
Malý pan Friedemann. Foto: Hana Smejkalová, Zdroj: archiv ND Praha.

Taťána Juřicová (provdaná Nečasová) se narodila 31. ledna 1965 v Praze, kde v letech 1977–1983 vystudovala tehdejší Hudební a taneční školu (dnešní Taneční konzervatoř hlavního města Praha / TKHMP) a poté absolvovala roční stáž ve Státním choreografickém učilišti v Kyjevě. Svou taneční kariéru prožívala v Národní divadle, kam do baletního souboru nastoupila v roce 1985 a o čtyři roky později získala post sólistky. Postavám, které zde ztvárňovala, dala precizní taneční techniku, a především vnitřní nasazení, kdy věrohodně a autenticky zachytila duchovní prožitky a emoce, jež jí ztělesněné hrdinky prožívaly. A to jak v klasických, tak i současných inscenacích.

Balet gala classique, 1992. Foto: Oldřich Pernica. Zdroj: archiv ND Praha.

Zazářila ve dvojroli Odetty/Odilie v Labutím jezeru, za jejíž intepretaci získala ocenění Thálie (1996). V jednom rozhovoru mi Michaela Černá, bývalá sólistka, baletní mistryně Baletu ND Praha, říkala, jak každá z jejích svěřenkyň, s nimiž roli studovala, vyvolávala jiný dojem, a Taťána se jí jevila jako dravý pták. Již z toho vyplývá, že tato tanečnice upřednostňovala postavy se silným, dramatickým vnitřním narativem, který uměla naplno rozehrát a „přepisovat“ do řeči těla. Příležitostí jí v tomto ohledu byly i další role klasického repertoáru, i když s podstatně méně robustním obsahem, a to Diana v Sylvii (choreografie László Seregi, premiéra 1985), Dryáda v Donu Quijotovi (nastudování Boris Bregvadze, premiéra 1986), titulní role v Ptáku Ohnivákovi (choreografie Jiří Blažek, premiéra 1987), Šeříková víla ve Spící krasavici (v redakci B. Bregvadzeho, premiéra 1990) a Myrtha v Giselle (nastudování J. Blažek, premiéra 1996). Byla nepřehlédnutelná i v partu Kapuletové (Romeo a Julie, choreografie Libor Vaculík, premiéra 1997), zaujala jako Hétera ve Spartakovi (choreografie J. Blažek, premiéra 1976) či Effie v La Sylphide (v redakci Pierra Lacotta, premiéra 1988).

Z moderního repertoáru Taťána Juřicová tančila Čarodějnici v Macbethovi (1984) a titulní roli v Jennifer (1987), baletech Daniela Wiesnera. Dle slov choreografky Ivanky Kubicové se našla v Sonatině drammatica premiérované v roce 1990 ve složeném večeru Tančírna: „Byla pro jednu z hlavních rolí v Sonatině drammatica ideální představitelka. Její tehdejší manžel Vladimír Nečas mi říkal, že to byla její životní role. Trefila jsem se do její nátury, měla šanci se v postavě najít.“ 

Don Quijote. Foto: Oldřich Pernica. Zdroj: archiv ND Praha.

V tomto opusu se Taťána vybavila také Mahuleně Křenkové, tehdejší kolegyni v Baletu ND, nyní pedagožce HAMU: „Táňu jsem vždy vnímala jako velmi introvertní bytost, která minimálně projevovala emoce a žila si svůj vnitřní svět. Nikdy jsem tak úplně netušila, co si myslí… Svoji práci milovala a brala ji nesmírně zodpovědně. Působila klidně a rozvážně. To, jak svůj život ukončila, samozřejmě nikdo nečekal, ale myslím, že byla vlastně velmi křehká a zranitelná, i když tak nepůsobila. Její osobní život asi nebyl jednoduchý, ale to nechci posuzovat. Měla jsem ji velice ráda, velmi jsem si jí jako kolegyně vážila, přestože naše vztahy byly především pracovní… Ve vzpomínkách mi zůstane spolupráce na Sonatině drammatica v choreografii Ivanky Kubicové.“

Zajímá vás celý článek?

Čtěte víc. Bez omezení. A na rok zdarma.

Zaregistrujte se a otevřete si dveře k prémiovému obsahu Tanečních aktualit:

  • rozhovory a medailonky
  • osobnosti české i světové scény
  • plné verze podcastů
  • zvýhodněná cena na Dance Context Journal

Stačí pár kliknutí a máte 365 dní čtení zdarma.

Registrujte se ještě dnes.*

Registrovat

Už máte registraci? Přihlaste se

*Od data registrace získáváte přístup k celému obsahu Taneční aktualit na 365 dní zdarma. Akce se vztahuje na registrace dokončené do 1. 9. 2025. Nezahrnuje obsah magazínu Dance Context Journal.