Za Augustinem Bergerem - legenda odešla před 70 lety

Za Augustinem Bergerem - legenda odešla před 70 lety

Za Augustinem Bergerem - legenda odešla před 70 lety

Proslulý český tanečník, choreograf a taneční mistr Augustin Berger se narodil 12. srpna 1861 v Boskovicích. Dnes si ale připomínáme 70. výročí jeho smrti. Augustin Berger, vlastním jménem Ratzersberger, pocházel z rodiny rukavičkáře. Otec jeho zájem o tanec příliš nepodporoval a Augustin si musel leccos vytrpět, než se dočkal jeho „požehání“. První zkušenosti na divadelních prknech získal jako dvanáctiletý, když ztvárnil roli Pikolíka v Tricoche a Cakolet v Aréně na Hradbách. Školil se u akrobata Conradiho, mima Barbariho a také u výtečné Marie Hentzové, baletní mistryně Prozatímního divadla. Berger studoval na gymnáziu a také se učil xylografem (tedy dřevorytcem), zaujal ho ale nejvíce tanec a tak začal působit v roce 1876 v Teatro Salone Italiáni, což byla divadelní aréna na Vinohradech. Zde ho začal vzdělávat baletní mistr Giovanni Martini, který vynikal v italském stylu klasické taneční techniky. S Martinim odjel Berger na rok do Osla, k Loirettovu cirkusu. Martini Bergera naučil systematickému, pravidelnému tréninku, při jejich pozdějším rozloučení mu daroval notes se zápisem tréninků tance na každý den v týdnu. Berger ve svých pamětech vzpomíná, co mu Martini při odevzdání dárku říkal: „Ten notýsek ode mne, milý Augusto, to jsou tvé modlitby, tvá modlitební knížka, ve které musíš denně číst a podle ní cvičit a provádět každý den předepsaná cvičení. Ani jeden den v roce nesmíš vynechat. Na pilném a stálém cvičení spočívá základ našeho umění.“ Berger se díky velmi dobrému baletnímu školení postupně propracovával na tanečníka evropské úrovně. Po návratu ze zahraničí Berger nastoupil do angažmá ve Stavovském divadle, kde působil mezi lety 1878–1881 nejdříve ve sboru, později jako sólista. V roce 1881, kdy u nás hostovala anglická tanečnice Mrs. Aeney, alias Mouche d’Or, náhle Berger musel zastoupit jejího partnera. Měl velký úspěch a tak ho „Zlatá muška“ pozvala na turné spolu s ní. Vystupovali ve Francii i Itálii. Berger mohl načerpat zahraniční zkušenosti, cvičil například v sále pařížské Opery, poznal Moulin Rouge, zamiloval si kankán. Také navázal řadu kontaktů. Do Prahy přijel opět v roce 1883 a získal angažmá jako sólista Národního divadla, kde balet v té době vedl Václav Reisinger. První významnou roli získal v baletu Hašiš v choreografii V. Reisingera (1884). V roce 1885 též vystupoval v roli Otroka v baletu féerie Excelsior v choreografii Enrica Borriho. Hlavní ženskou roli, postavu Civilizace, tančila Bergerova budoucí manželka, italská primabalerína Giulietta Paltrinieri. V roce 1884 se Berger stal baletním mistrem. Byl velmi mladý, pouhých 23 let. Působil tedy i jako sólista, pedagog a choreograf. V souboru baletu Národního divadla byl v té době také jediným schopným tanečníkem, který mohl vystupovat po boku italských primabalerín (v té době bylo u nás zvykem „vozit si“ tanečnice z ciziny, kterým byla dávána přednost před českými). Jako interpret Berger vynikl, snesl evropská měřítka, byl hezký, měl dobrou postavu. Ovládal italskou taneční techniku – hbitost, lehkost, brio, obtížné skoky i točení. Měl také zkušenost s pantomimou a akrobacií. Další role, které mohl Berger ztvárnit v Národním divadle, byly například Flok v baletu Flik a Flok (1886), Poeta v Královně loutek (1891), Ataman v baletu Bajaja (1897), Albert v Giselle (1886), Coppélius v baletu Coppélia (1892), Ženich v České svatbě (1895), Zvonimír v Princezně Hyacintě (1917) a mnoho dalších. Brzy poté, co se Berger stal šéfem baletu, založil také baletní školu při divadle, kde sám vyučoval. Vychoval zde novou generaci českých tanečníků a tanečnic, jež mohly později konkurovat módě italských tanečnic. Patří mezi ne Anna Korecká, Zdena Zabylová, Marie Svobodová-Cvejičová, z tanečníků pak Jaroslav Hladík či Ivo Váňa-Psota. Během svých angažmá Berger pedagogicky působil i v zahraničí, mezi jeho žáky patří například Heinrich Kröller, Stanislav Idzikowski, Jan Trojanowski a další. K vedení školy ve svých pamětech Berger říká: „Vychoval jsem několik baletních generací, kolik set dětí. Ba vychoval jsem první české primabaleríny v české baletní škole. Mnohé z nich nahradily dřívější italské tanečnice s baletní školou milánskou, mnohé se uplatnily znamenitě i v cizině, kde byly přijaty beze zkoušek, vědělo-li se, od koho přicházejí.“ Pokračuje o tom, že děti vedl k důslednému každodennímu tréninku, stejně jako byl vychován on sám. Berger v Praze tvořil jak samostatné balety, tak také připravoval tance, baletní pasáže v operách a výpravných hrách. Spolupracoval například na opeře Prodaná nevěsta (1885), která byla posléze uváděna i v zahraničí (Vídeň, Berlín). Choreografoval také tance v opeře Samson a Dalila, v Praze v Neues deutches Theater v roce 1903. Mezi balety, které Berger uváděl v Národním divadle, patří Excelsior (1885) – uměl velmi dobře pracovat s velkými sborovými scénami, Narenta (1887), Královna loutek (1891) či Bajaja (1891). Velkou zásluhu má na vytvoření čistě českého repertoáru, spolupracoval s hudebními skladateli Karlem Bendlem, Leošem Janáčkem, a především s Karlem Kovařovicem. Často studoval lidové tance, zejména v jejich původním prostředí, a své znalosti využil hlavně při stavbě operních děl, ale také v baletních inscenacích Pohádka o nalezeném štěstí (1889) s hudbou K. Kovařovice, Rákoš Rákoczy (1891) s hudbou L. Janáčka, Česká svatba (1895) s hudbou K. Bendla nebo Štědrovečerní sen (1886) s hudbou Mořice Angera. Kromě nových českých děl, Berger obnovoval také klasická baletní díla: Giselle (1886), Sylvie (1888), Coppélia (1892), významné bylo také 2. jednání Labutího jezera v roce 1888. Působení Augustina Bergera u nás i v zahraničí: Jak již bylo výše zmíněno, mezi lety 1884 a 1890 působil Berger jako šéf baletu v Národním divadle v Praze. V roce 1900 přijal angažmá v Dvorní opeře v Drážďanech, kde mimo obvyklých činností také aranžoval tance pro slavnosti v královském zámku a učil tančit děti z královské i šlechtických rodin. V roce 1903 nastudoval pohostinsky balet Míšenský porcelánLa Scale v Miláně. Od roku 1910 až do roku 1911 byl Augustin Berger v angažmá ve Velkém divadle ve Varšavě a po odchodu hostoval v Londýně v divadle Alhambra. Mezi lety 1912 až 1923 Berger opět pracoval jako baletní mistr v Národním divadle v Praze. Bohužel jeho druhé působení bylo hodnoceno jako to méně úspěšné. Inscenuje však například balet Prométheus (1912) na hudbu Ludwiga van Beethovena, která měla úspěch. Jinak uváděl svá starší díla (Excelsior, Rokoko a další). Nově nastudoval balety skladatele Oskara Nedbala jako Princezna Hyacinta (1912) nebo Z pohádky do pohádky (1914). Poté Berger působil jako baletní mistr v Metropolitní Opeře v New Yorku, a to mezi lety 1923 až 1932. Pracoval tu, ale pouze na choreografiích pro operní díla. Bergerovou první manželkou byla italská primabalerína, jež působila dlouhá léta v Praze, Giulietta Paltrinieri, s níž měl dcerku Boženku. Boženka měla syna Jaroslava a tento vnuk Augustina Bergera se rovněž stal výborným tanečníkem, sólistou v Praze i zahraničí. Giulietta Paltrinieri zemřela velmi mladá, v pouhých 23 letech, druhou manželkou A. Bergera se stala polská tanečnice Staša Paszkowská. O životě Augustina Bergera se můžeme mnoho dozvědět z jeho autobiografie Paměti Augustina Bergera, kterou spolu s ním připravil Ladislav Hájek. Poprvé vyšla v roce 1942. Augustin Berger zemřel 1. června 1945 v Praze. Zdroje: HÁJEK, Ladislav: Paměti Augustina Bergera, nakladatelství Orbis v Praze, 1942, 1. vyd. HOLEŇOVÁ, Jana (ed.). Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2001, xlii, 381 s. ISBN 80-7008-112-0 Augustin Berger. Online archiv Národního divadla [online]. KRÁLOVSKÉ ČESKÉ ZEMSKÉ A NÁRODNÍ DIVADLO, ZALOŽENO 1868 [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=1143&sz=0&abc=B&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa Český hudební slovník osob a institucí: GREMLICOVÁ, Dorota. Český hudební slovník osob a institucí [online]. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity [cit. 2015-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=2053 Zdroj fotografií: online Archiv Národního divadla

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: