Za I. V. Psotou: pocta umělci

Od předčasného úmrtí Ivo Váni-Psoty, světově proslaveného tanečníka, choreografa a pedagoga, který je nesmazatelně spjat s historií českého baletu 20. století, uplynulo v letošním roce už 60 let. Je načase si jeho památku připomenout a podívat se, jaké dědictví zanechal tento výrazný zjev československé meziválečné kultury svým nástupcům. Nemůžeme tu na několika stránkách (také vám to připadá jako zvláštní klišé mluvit na internetu o stránkách?) nahradit studii nebo monografii, jakou by si umělec jeho formátu zasloužil, ale nedopouštíme se jistě neúcty, pokud necháme jeho osobnost vyrýsovat v  konturách, jež jí dává autentická vzpomínka. V ní žije a přibližuje se nám mnohem více, než v suchém výčtu dat, která bychom mohli citovat ze slovníku - ačkoli ani tomu se nelze vyhnout, chceme-li dát obrazu pevný rám. Koho jsme tedy požádali o vzpomínky na Mistra, jak jej vždy s úctou po starém zvyku titulovalo jeho okolí?