Na scéně vidíme jeden stůl, kolem kterého se sesednou tři ženy, Debra Batton (64), Spenser Inwood (35) a Aleshanee Kelso (25), performerky, akrobatky. A začnou si povídat. O sobě, o životních zkušenostech, o svých předcích. Ani jedna ale u stolu dlouho nevydrží. Během společných dialogů a monologů začínají jakoby mimochodem předvádět širokou škálu cirkusových technik: párovou a skupinovou akrobacii nebo hand-to-hand (stojky). Ani při fyzicky náročných akrobatických výstupech trojice své vyprávění o všem možném nezastaví. Díky tomu vznikají velmi komické, až absurdní chvíle, které si podmanily většinu diváků v sále.
Jedním z velmi silných témat performance je věk. Věk je pouze číslo, a přesto se s ním pojí mnoho stereotypů. Performerky však v tomto projektu dokazují důležitost mezigeneračního dialogu a každá z nich přináší zcela jinou dynamiku jak v pohybu, tak ve svých promluvách. I když mluví o všem a o ničem, je z každého výstupu cítit upřímnost, která vyvolává zvědavost a touhu dozvědět se o ženách více. Podporují se, někdy nesouhlasí a hádají se, utěšují se, štěbetají jedna přes druhou. Divák tak zůstává s otázkami: Jsou promluvy, které zazní během performance, pravdivé? A jsou skutečně o nich?
Dalším ze silných motivů je samotné ženské tělo. Performerky poukazují na jeho stavbu, sílu či naopak křehkost. Díky rozdílnému věku mohou zastupovat generaci dcer, matek, babiček a každý divák se může velmi snadno sám najít. Performerky legitimizují všechny odlišnosti, ze kterých si dovolí dělat samy ze sebe legraci. Navíc vzhledem k tomu, že jejich těla neodpovídají zajetým představám o fyzickém vzhledu akrobatky, toto ztotožnění přichází ve více rovinách. Místo těsných trikotů či lesklých overalů volí barevné háčkované kostýmy. Těmito drobnostmi boří dojem, že akrobatky jsou „nedotknutelní nadlidé“, naopak se performerkám daří budovat si s diváky rovnocenný vztah.
Tato intimní atmosféra, kterou aktérky od samého počátku nastavují, přispívá k umocnění cirkusových triků, jež s lehkostí předvádí. I u těch nejtěžších kousků, při nichž u většiny performancí vidíme u akrobatů spíše soustředění, tato dámská trojice nepřestává mluvit. Krom ohromení nad velkou silou a odhodláním akrobatek se tím pádem nelze ubránit smíchu nad absurdností dané situace. Veškeré výkony diváci oceňovali potleskem, který vyvrcholil v bouřlivý závěrečný aplaus, při němž povstal celý sál.
Dramaturgie kulturního prostoru Jatka78 představila pražským divákům neobyčejný kus, který dále rozšiřuje povědomí o tom, co vlastně ten (nový) cirkus je, anebo může být. V tomto případě fakt, že se není nutné omezovat „jen“ na špičkovou techniku, ale že může přinášet také celospolečenská témata, jako je feminismus, ženské tělo a jeho síla či věk. Díky za to.
Psáno z české premiéry 29. února 2024, Jatka78.
Casting Off
Námět a režie: Debra Batton, Sharon Gruenert, Spenser Inwood
Účinkují: Debra Batton, Sharon Gruenert, Spenser Inwood
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 1x
Hana Polanská
Je škoda, že v článku není uvedeno, kdo za tím štěstím, že máme Hamiltona (a nejen jeho, ale i další dědice a ikony…Jakákoli jedinečnost. Julyen Hamilton zase v Praze