Ve dnech 4.-10.2.2008 proběhl v Praze festival 1. Mezinárodní setkání flamenca. Pro příznivce tohoto umění byl připraven pestrý program ve formě přednášek, workshopů, výstav fotografií či promítání filmu. A právě na zakončení festivalu čekal diváky zážitek nejvelkolepější – Galakoncert flamenca, který odstartoval svou salvu vášní, emocí a energie s mírným zpožděním po půl osmé v Divadle v Dlouhé.
Program byl rozdělen na dvě části. V první z nich byla nenásilnou formou divákům naservírována historie flamenca. Projekt Cesty flamenca na námět Jany Halukové „La Chiri“ a v dramaturgii Zuzany Jardekyové představil v nápaditých kombinacích kultury a tance, jež ovlivnily vývoj a současnou podobu flamenca. Od indického tance kathaku v podání Jany Baudisové přes perské tance Reny Milgrom až k rumunským a maďarským romským tancům Vlada Michalka. Flamencová parketa patřila především Janě Halukové. O kvalitní hudební doprovod se postarala skupina Remedios, v romské části vystřídaná Jánem Tejem (viola), Michalem Nogou (housle) a Martinem Ralbovským (basa), která ve velmi uvolněné dramaturgické lince střídala či doplňovala výkony tanečníků. Z tanečního hlediska byly zajímavé především momenty, kdy se všechny tři tanečnice zastupující tři odlišné kultury, tedy indickou, perskou a andaluskou, setkaly uprostřed jeviště a divákům umožnily sledovat jednotlivé podobnosti či odlišnosti tanců. Výkony všech byly poměrně přesvědčivé, největší potlesk si zaslouženě získala právě Jana Haluková „La Chiri“. Milým zpestřením byl výkon mladého flamencového tanečníka Valentina Ivanova.
Pokud první část galakoncertu diváky příjemně rozehřála a naladila, ta druhá je doslova uvedla do varu. Dvojice Juan Polvillo a Pilar Ortega v představení A compás de dos vnesla ve svých výkonech na jeviště smršť vášní a emocí, až se z toho tajil dech. Neuvěřitelná přesnost, rychlost podupů, emotivní pohyby paží, síla výrazu prýštící celým tělem. To vše vyvolalo respekt publika a obdivné výkřiky olé. Atmosféru pomohla dotvořit flamencová kapela ve složení Manuel Taňé a El Trini (zpěv), Javier Leal a Morenito de Triana (kytara).
Zkrátka příjemně strávený večer, který alespoň na chvíli dovolil divákům přenést se ze zmrzlé a pošmourné Prahy do sluncem zalité, voňavé a snivé Andalusie.
Recenze je psána z představení ze dne 10.2.2008
Kata Zagorski
Neprávem? Tak to som sa chvíľu snažila zistiť, či právem alebo neprávem, aj či bola právem alebo neprávem vrátená späť,…Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero