Hybaj ho! 2012: Expansivní Generátor X vs. introvertní Y.A.N.A.
Jeden z pěti večerů festivalu zaměřeného na současnou slovenskou a česko-slovenskou pohybovou scénu Hybaj ho! připravil divákům ve Studiu ALTA kombinaci kontrastních děl současného tance. Úvodní Generator X byl expansivním manifestem, zatímco Y.A.N.A. Tomáše Nepšinského submisivní, introvertní výpovědí. Podkladem pro prvý kus byla stejnojmenná sbírka autorů Macsovského, Habaje a Šuleje z roku 1999, druhé dílo čerpalo inspiraci spíše z emocí a pocitů. To první se vyjadřovalo k situaci v současném světě, to druhé se snažilo prohlédnout až k podstatě lidské osobnosti a její jedinečnosti.
Generátor X jako stroj na výrobu energie - v našem případě v podobě dvou mužů (Michal Habaj, Peter Šulej) chrlících nesouvislé proudy slov, toky myšlenek chvíli ve slovenštině a místy v rozličných světových jazycích. Pestrá a rychle se měnící tematika, z níž se zaryje do paměti pouze souvislý text o ženských ňadrech. Vyřčené kombinace slov a vět budí dojem náhody a momentálního rozpoložení. Ten je podporován nejen předčítáním pouze některých úryvků ze sbírky, zatímco ostatní listy jsou zahozeny bez přečtení, ale i projekcí, v které se na pomyslném monitoru počítače do úmoru generují číselné řady jedniček a nul.
Hlasová linka přednesu a tématika výpovědi jsou hudbou pro těla dvou tanečnic (Jana Tereková, Soňa Ferienčíková). V prostoru se nezávisle na sobě pohybují pružně, tiše, improvizovaně a zdařile. Jejich kontrolovaný pohyb v závěru vystřídá spontánní běsnění v duchu atmosféry klubových parties. Kontrast vyvolává robotnickými pohyby Michal Habaj s helmou na hlavě.
Z díla je cítit absurdita a nadsázka. Vzhledem ke zvolené koncepci je pro diváka nadmíru náročné sledovat myšlenkové pochody a jejich odrazy v tanci. Pracně se hledá spojitost mezi jednotlivými textovými pasážemi, mezi slyšeným a viděným. Náhoda se neptá na souvislosti. Jakýkoli dotaz po smyslu provedené akce zůstává nezodpovězen. Generátor X je výsměchem konformnímu uvažování a zaběhlým stereotypům. Pokud jste tomuto přístupu 
dostatečně otevření, dílo si nejspíše užijete. Jinak zůstanete uvězněni v nepochopení, což je spíše častější případ.
Pokud bylo v Generatoru X slov příliš, pak v díle Y.A.N.A. byla jen dvě, a o to výstižnější: „čau mami“. Téma lidské existence a jedinečnosti každého jedince znázornil autor a tanečník Tomáš Nepšinský na abstraktním dialogu se svou matkou. V choreografii se prolínaly racionální, civilizované, oblečené momenty s animalitou, pudovostí a nahotou. Působivý byl především part evokující vývoj lidského zárodku po dospělého jedince. Tanečníkova záda doslova hrála pohybem, atmosféru umocňovalo hřejivé a komorní osvětlení. Líbilo se i tělesné zpracování zdráhavosti a nervozity před vyslovením oněch dvou slov. Naopak až strašidelná byla scéna s rudou tekutinou ve skleněné nádobě, kterou si tanečník potřel své tělo a jakoby sebemrskačskými pohyby litoval nám netušených činů. Intimní, uzavřené a působivé.
Studio ALTA, 5. října 2012
Generator X:Koncept, tvorba: Michal Habaj, Peter Šulej
Dramaturgie: Petra Fornayová
Interpretace: Jana Tereková, Soňa Ferienčíková, Michal Habaj, Peter Šulej
Light design: Slavomír Šmálik
Videoprojekce: Ján Šicko
Hudba: Peter Šulej
Foto: Micha Bardy Y.A.N.A.:
Koncept a interpretace: Tomáš Nepšinský
Videoprojekce: Mária Júdová, Filip Jurkovi
Light design: Ján Čief
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Jana Novotná
Myslím, že recenze a její závěrečné otázky dokonale odpovídají na to, nakolik je tento už sám o sobě ND naprosto nehodný…Puppet, Dos soles solos – Dvojitá sázka na jistotu?