L´amour – Maximální otevřenost a bezprostřednost
Studio Alta uspořádalo v polovině dubna site-specific festival nazvaný příznačně Alta v průjezdu. Posledním titulem skromné akce bylo představení L'amour z dílny absolventů brněnské JAMU ve spolupráci s Jarem Viňarským a Marikou Smrekovou.
Dílo vznikalo jako tzv. devised theater neboli bez předem daného scénáře, vzešlé ze společné improvizace a diskuze. Autorství L'amour zůstalo tedy rovnoměrně rozmělněno mezi všechny účinkující a choreografy. Tento formát představení vybízel k zamyšlení nad důležitostí role dramaturgie a režiséra v divadelní inscenaci a přínosem společné improvizace při procesu tvorby.
Symbol mužství?
V úvodu se účinkující představují spíše jako individuality a postupně, ve volném tempu, se dostávají do vzájemných vztahů a dávají divákovi nahlédnout do svých niterních pocitů, které vyjadřují pohybem a výrazem. Scénu dokresluje jednoduchý light-design a zvuky, jež tvoří dva z účinkujících, kteří je přenášejí do mikrofonu, podpořeni klavírem. Vývoj dějové linky je pozvolný a orientace v něm není jednoduchá.Prvním záchytným bodem a výraznou scénou s intenzivním sdělením se stává vstup nahého tanečníka na jeviště následovaný „hromadným sexem“. Mužský pohlavní úd hraje hlavní roli a je povýšen na symbol, ale zároveň je s ním nakládáno nezvykle civilně a otevřeně. Vztah účinkujících k divákovi je protkán maximální otevřeností a přirozeností. Interpreti balancují na hraně odůvodněné nahoty a zneužívání šokujícího obrazu. Nakonec se ale nahota stává prostou skutečností a není samoúčelná. Tento fakt je zásadním přínosem produkce, která posouvá hranice vnímání a využití nahého těla na scéně. Po interpretační stránce je nekomfortní situace zvládnuta bravurně, s výrazovou precizností. Láska, neláska Celým dílem se prolíná téma lásky a vzniku milostných vztahů. Někdy čitelně, jindy jen náznakem. Tvůrčí proces vzniku L´amour, založený na improvizaci, viditelně přináší své ovoce v pravdivosti projevu účinkujících a jejich bezprostřednosti. Jevištní přítomnost je jejich velikou předností a nepopiratelnou kvalitou. Také intimita sdělení a odhalení různých klišé lidského chování, zejména v milostných vztazích, jsou působivé. Tyto kvality vyvažují roztříštěnou dramaturgii a občasnou neuchopitelnost dějů, které početná skupina interpretů na jevišti vytváří. Celé dílo usazuje závěrečný výstup vyzrálé Ekateriny Plechkové s její jemnou pohybovou kvalitou a meditativní náladou, nechávající doznít pocity vyvolané předchozím dějem.
L´amour nastiňuje různé pohledy na faktor lásky, přitažlivosti, sexu a partnerských vztahů ve společnosti. Nemá ambice oslnit svou choreografickou strukturou nebo propracovanou dramaturgií, ale staví na upřímnosti a bezprostřednosti uvolněného projevu. Skrze interprety mimoděk promlouvá kolektivní nevědomí a archetypální principy lidského druhu založené na ženské a mužské energii.
Psáno z představení 14. dubna 2018 ve Studiu Alta.
L´amourPerformeři a spoluautoři: Ekaterina Plechková, Jazmína Piktorová, Tereza Sikorová, Viktor Černický, Vojtěch Hříbek, Tomáš Janypka, Martin Šalanda, Marie Svobodová
Režie a choreografie: Marika Smreková, j. h., Jaro Viňarský, j. h.
Produkce: David Ostružár, Kateřina Chromečková
Dramaturgie: Jakub Liška
Scéna a kostýmy: Jana Tkáčová a Stanislav Cibulka
Video design: Lukaš Dřevjaný, j. h.
Hudba: Petra Machková, Jan Neugebauer, j. h, Kateřina Chromečková
Světelný design: Jakub Kubíček, j. h.
Premiéra: 15. května 2015
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?