Je kovboj stále archetypem mužství? Hrdinou, který brázdí divočinou a žije v izolaci? Může být kovboj citlivý? Janypka se pustil do velmi hloubkového výzkumu postavy kovboje, který je v celé performanci spíše zástupcem jakéhokoliv hrdiny, macha, drsňáka kouřícího „marlbora“.
Bílá barva vévodí celé inscenaci a přináší kontrast k drsnosti tématu, jako by předurčovala směřování k citlivosti, jemnosti. Většinu času tráví tento kovboj sám v odlehlé krajině jen se svým koněm a lasem. Postává, poposedá, popochází, jen tak je… Vidíme osamělého muže jezdit v osamělé krajině na dřevěném koni, vyrobeném z jednoduché dřevěné kozy, na níž je přichycena fošna. Z bočního pohledu tato rekvizita spíše připomíná dětské houpačky. Performer však umně a účelně tohoto „koně“ osedlal a svými pohyby zkušeného jezdce se na něm projel po velké pláni. Svoji sílu a moc začíná projevovat při přesouvání svého jediného společníka z místa na místo. Autorská, na míru šitá, hudba Tomáše Vtípila rozbíjí po několika minutách to tíživé ticho a kovboj s povděkem skočí do stavu deziluze, zpívá, respektive řve z celých plic do drátového mikrofonu, který si chvilkami plete s lasem. Jeho bílý kostým (kalhoty, tričko a klobouk) po chvíli leží na zemi a před diváky se ocitá téměř nahý, nevyrovnaný a trochu šílený, ale hodně zranitelný muž. Jeho obsesivní nálada se po chvíli dostává zase do normálu. Zklidňuje svůj dech a sám čeká, co se stane. Frustrace snad z osamělosti odchází a kovboj si své diváky odvádí do zadní části rezidenčních prostor CIRQUEON LABU, kde probíhá na rozprostřené kůře ze stromů závěrečné niterné sólo kovboje, který přiznává, že pod drsnou maskou se skrývá citlivý člověk. Tento dojem však lehce shodí svým závěrečným pózováním před zesměšněnými obrázky kovbojů pověšenými na zdi.
Janypka není první, který se tématem archetypu mužství zabývá. Lonesome COWBOY podněcuje dialog a komunikuje s díly jako třeba WHOMAN Petera Šavela a Jiřího Šimka. Všichni si pokládají podobné otázky o době, kdy se proměňuje celospolečenský diskurz v nahlížení na mužskou identitu. V kontextu emancipace žen a lidských práv se z pohádky o osamělém kovboji stává společensky důležitá výpověď. Tematizace takto důležité otázky poukazuje na nutnost přemýšlení o proměně stereotypu muže.
Psáno z premiéry 5. listopadu 2023, CIRQUEON LAB, Praha.
Lonesome COWBOY
Koncept: Helle Bach a Tomáš Janypka
Choreografie, performer: Tomáš Janypka
Choreografická spolupráce: Helle Bach
Dramaturgie: Sára Arnstein
Hudba: Tomáš Vtípil
Světelný design: Martin Hamouz
Scénografie: Siggi Óli Pàlmason
Produkce: Wanda Kaprálová – ZDRUHESTRANY & dadadans
Koprodukce: PONEC – divadlo pro tanec / Tanec Praha z.ú.
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 2x
mar
Až meditativní zážitek s minimalistickým výtvarným pojetím hry světla a stínu. Úžasné akrobatické výkony - první…Thin Skin – Křehkost kovových prutů