Mimo provoz, či naopak V provozu?

Mimo provoz, či naopak V provozu?

Mimo provoz, či naopak V provozu?

Jednoduché scéně vévodí tři bílé židle, které mají po stranách zavěšená lana. Evokují tak prostředí tří záchodových kabinek, představujících pro mnohé z nás možnost úniku z hektického pracovního dne. Na toaletách nás nikdo zbytečně neobtěžuje, můžeme se zde zamknout před svými problémy, vychutnat si cigaretu. Ani si neuvědomujeme, kolik zlomových životních okamžiků se na toaletě může odehrát – spolupracovníci zde mohou prožít milostné sblížení, ženy zde zjišťují výsledek svého těhotenského testu, z přepracovanosti si zde můžeme v extrémním případě vypěstovat závislost na alkoholu. Prostorem veřejných záchodů se inspiruje také inscenace Mimo provoz v režii Víta Neznala, zkoumající vztah práce a volného času v současné společnosti.
Čtyři performeři (Eliška Brtnická, Stéphanie N’Duhirahe, Florent Golfier, Adam Joura) představují běžné členy dnešní společnosti. Prostředí veřejných záchodků je charakteristické i svou anonymitou, a proto jsou nám jejich životní příběhy skryty. Z jakého profesního odvětví pocházejí, je možné odhadovat pouze z jejich oblečení. Spojuje je ovšem identický rituál – během své polední pauzy tráví svůj volný čas zamčeni uvnitř záchodové kabinky. To je také tématem celého představení. Herci se řadí do zástupu, čekání na volnou toaletu nabývá absurdních rozměrů. Brzy se začnou předbíhat nebo si proměňovat pravidla řazení ve svůj prospěch. Bohužel jsou však k dispozici pouze tři kabinky. Tím vzniká konflikt odkrývající i bezohlednost, kterou právě anonymita do jisté míry zaručuje. Nejen bezohlednost k samotnému zařízení veřejných záchodů, ale i k ostatním. Adam Joura si v poklidu čte noviny či luští křížovku, zatímco bezradný Florent Golfier je nucen čekat. Specifické pohyby nervozity postupně eskalují v pohyby taneční, Golfierovu doménu. Aniž by představení vytvářelo kontinuální děj, dokáže vycházet z řetězení zažitých stereotypů spojených s prostředím toalet. Ty následně umožní seberealizaci všech účinkujících, velmi často posílenou replikou pronesenou do mikrofonu, vystihující jeden z problémů souvisejících s tématem inscenace – nenaplněné sny, pracovní skepse, ale i slabost pro hry na mobilních telefonech.
Představení propojuje pohybové divadlo s prvky nového cirkusu, především závěsné akrobacie na laně. Ty jsou výsadou dvojice žen, které využívají pro svůj výstup nejen jednoho pevně upevněného lana, ale i lana zavěšeného přes kladkový systém. Navzájem se vyvažují, nebo naopak využívají skoků k tomu, aby jedna druhou vytáhla nad sebe. Postupně se do čísla přidávají i ostatní herci a vše graduje ve figuře, při které jsou zavěšeni všichni společně. V gestu představujícím jejich svobodné a uvolněné „já“ se však ozve telefonní vyzvánění a všichni jsou opět nuceni vrátit se ke své práci a povinnostem. Mimo provoz se snaží upozornit na problém, kdy jedince jeho pracovní místo nenaplňuje, chybí mu potřebné ocenění a dostatečný čas na odpočinek. Snaží se i pokládat otázky o přirozenějších a svobodnějších způsobech práce a upozorňovat na problém, že jen pouhé dva z deseti zaměstnanců baví jejich současná profesní dráha. Tyto myšlenky jsou však prezentovány pouze v programu a nejsou na jevišti žádným způsobem vyjádřeny. Inscenace sleduje velmi zajímavý fenomén prostoru veřejných záchodků, který dává do souvislostí s palčivým problémem dnešní společnosti, rozhodně však celé téma nevyčerpává a nastíněným tématům se do hloubky nevěnuje. Ani závěr není demonstrací vzpoury jedince proti vykořisťující firmě, ale pouze rezignovaným přitakáním, které diváka nikterak neprovokuje k zamyšlení o jeho vlastní situaci. Do souvislostí se špatně uvádí i titul inscenace, který přímo s tématem nekoresponduje, dokonce jej i do značné míry popírá. Představení však stále stojí na velmi kvalitních výkonech a nasazení všech účinkujících, kteří by mohli ještě více zvýraznit svůj komický potenciál a groteskní stránku každému z nás důvěrně známého prostoru.  Psáno z druhé premiéry 20. února 2015, KD Mlejn. Mimo provoz Námět: Vít Neznal, Tamara Kováčová a Tomáš Hajzler
Režie: Vít Neznal
Výprava: Alžběta Šturmová
Světelný design: Michal Kříž
Grafika: Dora Dutková

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: