Ohlédnutí za vystoupením Státního mužského baletu ze Sankt Petěrburgu

V první polovině května navštívil poprvé Českou republiku Státní mužský balet Valerije Michajlovského ze Sankt Petěrburgu. Vystoupení se konala ve velkých městech po celé republice: v Pardubicích, v Ostravě, v Brně, v Plzni. Závěrečné představení se uskutečnilo 16. května v Kongresovém centru Praha. Reklama na Státní mužský balet byla pompézní. Lákala plakáty a upoutávkami na jedinečnou podívanou, ve které tančí muži atletických postav v mušelínových sukénkách a na špičkách. Soubor měl předvést dokonalou taneční techniku a okouzlující styl. Opak byl pravdou. Sólisté nebyli atletických postav a neměli kromě dvou tanečníků ani slibovanou výšku 180 cm. První část představení nesla název „Muž...“ v choreografii Andreje Ivanova z USA. Choreografie byla futuristicky pojatá a velice abstraktní. Jednotlivé ukázky měly  představit muže, jaký vlastně je, jeho pozitivní i negativní vlastnosti. Ukázky se skládaly z různých rytmů a stylů od tanga až po breakdance. Již v první části představení se ukázaly různé technické nedokonalosti souboru. Skoky tanečníků nebyly ani lehké, ani vysoké, piruety byly nedotočené s nečistým zakončením.  Největší pozornost upoutala ukázka disco stylu; bylo to však spíše efektním zpracováním než tanečními výkony. Jeviště bylo nasvícené ultrafilovým světlem, ve kterém vynikaly bílé kostýmy tanečníků. Chvílemi blikal stroboskop, kterým jsme byli oslněni a nebylo prakticky nic vidět. Druhá část byla složena z ukázek klasických světových baletů a nesla název „A všechna ta mistrovská díla...“:
  • Krein, variace Laurencie z baletu “Laurencie” v Ciebukianově choreografii
  • Dáma a chuligán od Šostakoviče v choreografii Bojarského
  • Pas de deux z Pugniho baletu Esmeralda v choreografii Petipy
  • Minkusovo pas de deux z Dona Quijota v choreografii Gorského
  • Umírající labuť od Saint-Saënse ve Fokinově choreografii.
Tato část představení byla zajímavější. Duety, ve kterých muži tančili ženské party na špičkách, byly dobře herecky ztvárněné. Tanečníci předvedli například dámu odmítající chuligána nebo s mírnou ironií zatančili pas de deux z Dona Quijota, kdy jsme mohli vidět dobré zvedačky nejen partnerky, ale i partnera. Taneční projev však nebyl technicky přesvědčivý, „baletky“ (muži) při fouettés nepropínali nohy, držení rukou bylo nedokonalé a o ladnosti se nedalo mluvit.  Ke konci představení jsme viděli dvě zdařilé ukázky z baletu Esmeralda a Umírající labuť. Taneční podání Esmeraldy bylo cikánsky vášnivé a neotřelé. Večer zakončila Umírající labuť v podání Michajlovského, který byl skvělý a jeho ztvárnění bylo úplně jiné, než ho známe v ženském provedení. Svým tancem předvedl  beznaděj labutě a její boj o život. Státní mužský balet sliboval předvést něco nového a neotřelého. Soubor Michajlovského však očekávání nesplnil, což potvrdil vlažný potlesk diváků, kteří za drahé vstupné očekávali vynikající taneční výkony. 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: