Nuselské dvorky aneb Den plný překvapení věnovaný místní i cirkusové komunitě
Nuselské dvorky jsou očekávanou akcí, na kterou se místní těší celý rok. Nusle stále nejsou živou a vyhledávanou oblastí Prahy, ačkoliv díky místním iniciativám rozhodně vzkvétají. Není tu žádná galerie, jsou tu dvě klasická divadla, ale moderní, otevřené umění zde zastupuje vlastně jen cirkusové centrum CIRQUEON. To ve spolupráci s komunitní zahradou Probuďme Nusle a dvorkem kavárny a pekárny Zrno zrnko každoročně pořádá jednodenní festival plný pohybu a cirkusu.
Nuselské dvorky 2025. CIRQUEON. Foto: Anna Šolcová.
Dopolední program bývá tradičně věnován dětem a jejich rodičům. Festival letos nabídl žonglérskou pohádku Bratrů v tricku Hra o trůn a nově vznikající alternativně pojatou pohádku Divadla Buřt Smolíčku!!!, ve které se Smolíček po odchodu Jelena doma nudí a vymýšlí lumpárny. Herec Radovan Jelen využívá loutky, objekty i interakci s diváky. Děti si se svými rodiči mohly vyzkoušet různé cirkusové disciplíny, ponořit se do světa skákání s Alenou Krátkou a naučit se nevšední kousky s korálkovými švihadly, nebo se zavlnit na workshopu hula hoop s Jířou Jonákovou. Program určený především dětem zakončil performer Aleš Hrdlička svým kouzelnicko-žonglérským číslem Waa-ba!.
Prostor na festivalu dostaly i skupiny „teens“ – tedy pokročilí teenageři a mladí dospělí, kteří se věnují současnému cirkusu. Jednou z těchto skupin byli mladí artisté z Českých Budějovic, Jihlavy a Prahy, kteří společně vystoupili pod názvem Stress de grenouille. Jejich tvorba propojuje cirkusové disciplíny s divadlem, pohybem a autorským výrazem. Skupinu vede společně s dalšími lektory i Stéphanie N’Duhirahe. Stress de grenouille staví na práci se zavěšenými lany – nejde však jen o akrobacii, lana slouží jako pomůcka k tvorbě pyramid, zavěšování do různých pozic nad sebou, jako by každý měl v domě své „okno“, na kterém sedí. Skupina je početná – ti, kdo právě nevisí na lanech, se nosí na ramenou, staví se do vzájemných stojek, pohybují se prostorem a nebojí se ani tanečních sekvencí. Pohyb ve vzduchu často zrcadlí to, co se děje na zemi – v úklonech, práci paží. Je zřejmé, že si mezi sebou důvěřují, když se pouštějí i několikrát do pádu důvěry, někdy z vyšších pater lanového „domu“.
I další teenagerské performance byly neméně zajímavé. Nejvýraznější z nich, Ostatní et moi, se zaměřila na vztah dvou lidí, hledání vlastní identity, rovnováhu a důvěru, Sabbat, rej čarodějnic, využíval pozemní i vzdušnou akrobacii a tanec. V komponované sekci Open Teen Stage & Profi Session nechyběla ani sólová vystoupení na kruzích, šálách či žonglérská a akrobatická čísla jak studentů, tak jejich lektorů. Vystoupila například Alžběta Tichá s krátkou ukázkou na laně, zahalená do příběhu bílého zvířete, nebo Alena Krátká se svou švihadlovou partou a jejich neuvěřitelnými kousky.
Kdo zrovna nesledoval představení mladých talentů, mohl se vydat na herní procházku s názvem Stepní běžci, kterou připravila Lenka Švolíková. Stačilo si vyzvednout mapku, zorientovat se a vyrazit. Během procházky bylo třeba dobře pracovat se symboly, které napovídaly, co se kde děje, a pak už jen mít oči na stopkách. Kdo nesešel z cesty, viděl tři krátké performance: lezení na komíně na dvorku CIRQUEONU, akrobatickou etudu na plotě ve dvoře Zrna zrnka a žonglérskou pasáž na ochozu vnitrobloku Mečislavova. Byly to sice miniatury, ale oživily nečekaná a běžně neviditelná zákoutí místních dvorků.
Festival Nuselské dvorky uzavřela dvě představení – Wellmass kolektivu Holektiv a PNEU Viktora Černického. Počasí se začalo mírně proměňovat, Wellmass, zasazenému do zarostlého vnitrobloku Mečislavova, však pár dešťových kapek nevadilo, naopak krásně zapadlo do tématu wellness, saunování, masáží a bylinných aromaterapií. Jde o zábavný zážitkový koncept, při němž si má divák především odpočinout. Čtyři tak trochu „vesmírné“ bytosti, zvýrazněné líčením, uhlazenými účesy a hudbou, přicházejí v krémových střapatých šatech, aby upozornily na důležitost sebepéče. Přicházejí blíž k publiku s kbelíky vody, mýdlem a ručníky, myjí si nohy, saunují se a pak se vrhají na diváky s procedurami: bylinná automasáž, pobyt ve tmě a tichu, osvěžení vodou z pramene, rozjímání u zázvorového čaje… Pokud někdo chtěl, mohl se naučit i skládat labuť z ručníku. Ačkoliv performance působí lehce ulítle a cynicky, vnáší do veřejného prostoru důležité téma sebelásky, péče o sebe, zastavení a pomalého plynutí.
PNEU bylo kvůli silnému dešti o pár minut odloženo. Poté se všichni předchozí účinkující i diváci vrhli na vytírání pódia, aby work in progress přece jen mohlo začít. Pneumatiky z osobních automobilů a jedna větší (pravděpodobně z traktoru) jsou rozesety po prostoru. Kolem pódia obcházejí čtyři „automechanici“. První z nich, nespokojený s rozmístěním pneumatik, je začne zvedat tak, aby diváci viděli jejich obrys. Druhý je začne stavět vzorkem k publiku. Třetí je znovu pokládá na zem, jak byly. Čtvrtý je přesouvá. Rozvíjí se rytmická hra kdo s koho. Ve vzduchu létají pneumatiky i pomyslné nadávky, vše vrcholí stavbou vysokého komínu. Očekávaný pád se přetavuje v další hry: dominový efekt, tichou poštu s pneumatikami. Nechybí ani snaha rozhýbat velkou pneumatiku v osmičkovém rytmu jako hula hoop. V tu chvíli začíná opět silně pršet. Interpreti chvíli odolávají, ale nakonec najdou přirozený konec a za vydatného potlesku se schovávají pod střechu. Zdá se, že PNEU by rozhodně nemělo uniknout naší pozornosti. Tak snad počasí příště dovolí užít si ho celé.
Festival Nuselské dvorky opět ukázal, že i zdánlivě nenápadná čtvrť může nabídnout umělecky hodnotný a komunitně silný zážitek. Díky energii místních organizátorů, CIRQUEONU, Zrna zrnka, komunitní zahrady Probuďme Nusle a desítek zapojených umělců se na jeden den proměnily dvorky, zahrady a průchody v živou galerii pohybu, kreativity a setkávání. Nuselské dvorky nejsou jen kulturní akcí. Jsou připomínkou toho, že město může žít skrze umění, hru a spolupráci.
Psáno z Nuselských dvorků 17. května 2025.
