Tanec Praha 2009 se s Compagnie Montalvo-Hervieu rozjel s plnou parádou

4. 6. 2009 reportáže

Hlavní hvězdou letošního ročníku mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla se stal francouzský soubor Compagnie Montalvo-Hervieu, který do Hudebního divadla Karlín přivezl pestrobarevný spektákl nazvaný Good morning, Mr. Gershwin. Choreograf José Montalvo a tanečnice Dominique Hervieu, kteří spolupracují již od roku 1981, se již podruhé ponořili do hudby amerického skladatele George Gershwina. Po inscenaci opery Porgy a Bess vytvořili celovečerní choreografii pro 16 tanečníků různé barvy pleti, kteří na jevišti vytvářejí barevný svět, umně smíchaný z několika tanečních stylů a okořeněný celoplošnou projekcí.

Střídání notoricky známých Gershwinových písní a skladeb, včetně hitů jako The Man I Love, Embraceable You či I Love Rhythm, tvoří podklad pro exhibici naprosto skvělých tanečníků, nad jejichž výkony diváci tají dech a oprávněně tleskají po téměř každé skladbě. Charakter představení již vyplývá z kaleidoskopičnosti hudby, a tak jsme svědky výstupů jednotlivých tanečníků, z nichž dominují hlavně hip-hopeři a breakaři, jejichž čísla se propojují s projekcí postav nadlidských rozměrů na plátně. Autoři často kombinují jednotlivé styly, a tak spolu tančí stepař a baletka na špičkách, či robotický tanečník eletric boogie a několik breakdance tanečníků. Nejsme ochuzeni ani o několik herecko-pohybových či pěveckých scének (nezapomenutelná kloktací árie). Představení plyne ve vysokém tempu, divák někdy ani nemá šanci vnímat vše, co se na jevišti děje. Projekce poměrně dlouhou dobu používá záběrů plavoucích tanečníků či hradu z písku. Jaké je překvapení, když se najednou objeví zcela jiný film – fotografie a záběry z rasových nepokojů od šedesátých let až po léta devadesátá. Ejhle, máme tu téma rasismu. Něco takového se samozřejmě nabízí, v souboru je nejméně polovina černošských tanečníků, i Gershwinova hudba staví na melodice a rytmice černošské hudby. A tak se do té doby radostná a energická taneční show snaží prezentovat i nějakou tu nosnou myšlenku. Good Morning, Mr.Gershwin ale jako celek funguje spíše jako exhibice tanečníků na skvělou hudbu. Je to i spektakulárním charakterem hiphopu, triků tanečníků breakdance či stepu. Vidět Compagnie Montalvo-Hervieu na jevišti je velký zážitek, ale ono téma rasismu spíše působí, jako by bylo navíc – není nijak podpořené děním na jevišti či vztahy mezi tanečníky (pokud mezi to nepočítáme závěrečnou část, kdy se skupina pouze černošských tanečníků symbolicky smísí v páry s bílými). Ač představení nemá dramaturgickou hloubku, přesto zajímavé typy tanečníků, jejich kvalita pohybu, práce se zastavením energie, akrobatické dispozice i „drive“, toto vše činí z Good Morning, Mr.Gershwin skvělé představení k úvodu festivalu.

Kristina Durczaková Psáno z představení dne 2.června 2009