3 otázky pro... Zbyňka Matějů, skladatele nového českého baletu Čarodějův učeň

20. 3. 2013 rozhovory

Autor Eva Krakešová

Když jsem se poprvé setkala s hudebním skladatelem Zbyňkem Matějů, stál přede mnou černovlasý štíhlý muž, který mi svou podobou vzdáleně připomenul mladého Bedřicha Smetanu. Jaký bude osud tohoto umělce, samozřejmě nevím. Ale přála bych mu, aby byl co nejúspěšnější. Jeho dosavadní tvorba tomu napovídá.

Vašim nejnovějším dílem je hudba k baletu Čarodějův učeň. Jak toto taneční představení vznikalo?
Já jsem původně uvažoval o pohádce. V té době Jan Kodet, Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský zpracovali libreto na motivy lužickosrbské legendy, které mě zaujalo. Tak došlo ke spolupráci, která trvala rok a půl. Průběžně jsme se setkávali a hledali nejlepší výsledný tvar. Jedná se o současný tanec a současnou hudbu.

Mezi tancem a hudbou tak vzniklo těsné sepětí, takže hudba, která je nositelkou emocí, podpořila v plné míře dramatičnost tanečního vyjádření. Záměru libretisty a choreografa jste podřídil i zvukomalbu hudebního aranžmá. Jaké nástroje jsou v orchestru zastoupeny?
Hraje živě patnáct nástrojů – smyčcový kvintet, klavír, celesta, dvě harfy, hoboj, trubka, klarinet, flétna, vibrafon a bicí. Zaznívá i nahrávka symfonického orchestru a dívčího sboru.

Je vám blízké téma Čarodějova učně, což je dílo zejména v první části zlověstné až hororové? Co vás motivuje při nacházení hudebních nápadů? Máte ve své tvorbě nějaký vzor?
Téma této lužickosrbské legendy je mi blízké podobně jako pohádky, které přinášejí určitou zápletku a dobrý konec. Inspirace bývá různá, v případě Čarodějova učně to byla legenda sama.
Jako každý mám určité vzory, nemusí to být jen vzory hudební, ale mám také vzory morální, kterých si hluboce vážím.

Zbyněk Matějů se narodil 1. května 1958 v Rychnově nad Kněžnou. Po studiích na gymnáziu v rodném městě odešel za hudbou do Prahy. Hudební kompozici studoval ve třídě Jindřicha Felda na pražské konzervatoři (1977-80) a na HAMU u Jiřího Pauera (1980-85). Studium završil na této škole aspiranturou v oboru hudební teorie. Ve svém vzdělávání pokračoval pak pod vedením Petra Ebena a Svatopluka Havelky. Složil četné komorní skladby, přesto se hlavním tvůrčím zájmem pro Zbyňka Matějů stala dramatická tvorba, hudba baletní, operní, scénická a filmová. V roce 1994 zvítězil v mezinárodní soutěži baletních hudeb Donauballett. Na základě tohoto úspěchu byl pozván ke spolupráci s choreografem Martinem Millerem v Netherlands Dans Theater (balet Tajný život). Dalším dílem byl celovečerní komorní balet Komboloi, po jehož uvedení následovaly objednávky od renomovaných souborů na balety Čaroděj z města Oz, IBBUR aneb Pražské mystérium, Zahrada a Kevel.
V roce 1997 vytvořil Zbyněk Matějů pro operní festival v Bayreuthu volnou adaptaci barokní opery Ezio J. A. Hasseho, která byla provedena při 250tém výročí otevření Markgräfliches Opernhaus. Pro Státní Operu Praha složil operní dílo Bylo nás pět a pro Národní divadlo operu Velký Gatsby (nebyly dosud uvedeny). Na svém kontě má také hudbu k řadě filmů a televizních pořadů, např. Romeo, Julie a tma, Vůně vanilky, Vyvraždění rodiny Greenů, Vše pro firmu, Operace Silver A, Lekce Faust, Maharal a další. Za svou uměleckou tvorbu obdržel četná ocenění doma i v zahraničí. V roce 1999 mu byla udělena cena UNESCO za dosavadní práci na poli hudebního divadla.