Pojďme se vrátit k prvním myšlenkám, které vedly ke vzniku projektu Glorious Bodies.
Byl jsem až do doby pandemie velmi aktivním umělcem a mezi lety 2014 až 2020 také často na turné. Jenže s příchodem kovidu jsem najednou musel zůstat doma a nevycházet. A protože tanec byl do té doby mou každodenní intenzivní činností, začal jsem si s náhlým výpadkem tréninků nebo obecně takové fyzické zátěže uvědomovat, jak rychle se moje tělo proměňuje. A byl to šok! Tato zkušenost mi spustila úvahy o spojení se svým tělem, o výkonu a výkonnosti, ale také o věku, do kdy se jako performer budu moct udržet na aktivní profesionální úrovni. A pak jsem začal být zvědavý a začal se ptát ostatních, do jakého věku s ohledem na svoje tělo mohou dělat cirkus nebo tančit. A tím jsem dospěl až k výzkumu o transformaci, ke kterému jsem přizval několik starších akrobatů, a hledali jsme odpovědi na otázky – do jakého věku mohu své tělo trénovat, do kdy vystupovat na jevišti? Téma představení tak postupně krystalizovalo.
Cirkus nás všechny zpřítomňuje, říká belgický choreograf a tanečník Piet Van Dycke
Piet Van Dycke se rozhodl otevřít téma stárnutí a pootočit svůj pohled na nezvratný chod času na ose lidského života. Glorious Bodies zakomponované do programu Jatek 78 je pohybové představení, které nabourává klišé o starší generaci a na stárnutí nahlíží z perspektivy akrobatů ve věku 55 až 67 let. Ukazuje nadčasové schopnosti, po dlouhá léta rozvíjené dovednosti a poukazuje na hodnotu zkušeností, jasně vítězících nad silou a touhou vyčnívat nad druhými.
Piet Van Dycke. Zdroj: archiv Pieta Van Dycka.