K sedmdesátinám Petra Vondrušky
rozhovory
Ovlivnila mne paní učitelka Helena Štěpánková, bývalá sólistka baletu ND, do jejíž taneční školy jsem nastoupil v desíti letech. Předávala žákům nejen taneční znalosti, ale i svou lásku, byla obětavá, pro své povolání žila. V hodinách spolupracovala jako korepetitorka sestra paní Štěpánkové, která korepetovala v baletu ND, takže lekce měly nejen vysokou pedagogickou úroveň, ale i úroveň hudební. Jako čtrnáctiletý jsem byl přijat na pražskou taneční konzervatoř, kde se do mých vzpomínek a do duše vepsal prof. Zdeněk Doležal, který vyučoval klasický tanec. Kam vedla vaše cesta po absolutoriu konzervatoře?
Nastoupil jsem prezenční vojenskou službu, kterou jsem převážně strávil jako tanečník v tehdejším Vojenském estrádním souboru. Zde jsem se sešel s řadou mladých herců, např. P. Čepkem, J. Zahájským, J. Kodetem, L. Mrkvičkou. Všichni jsme byli naladěni na stejnou svobodomyslnou strunu, takže jsme si výborně rozuměli.
Po vojně jsem se stal členem Baletu Praha, založeném v roce 1964 Pavlem Šmokem a Lubošem Ogounem. V té době byl soubor „bez zázemí“, zkoušeli jsme v Divadle na Fidlovačce a odtud vyjížděli na dlouhá turné.
V roce 1967 jsem byl přijat jako sólista do baletu Národního divadla v Praze. Tančil jsem např. Prince v Labutím jezeře, Persea v Medúze, Modrého ptáka v Šípkové Růžence. Mou hlavní partnerkou byla vynikající tanečnice Naďa Blažíčková, která byla nejen krásná, ale i moudrá a vtipná. Působil jsem zde do roku 1969. V té době zasáhla do života Petra Vondrušky velká změna. Šéf düsseldorfského baletu Erich Walter viděl Petra v Národním divadle tančit roli Prince v Labutím jezeře. Za nějaký čas Petr Vondruška dostal pozvání, aby přijel do Düsseldorfu a ujal se role Prince za zraněného tamějšího představitele. Vondruška pozvání přijal a z hostování pak bylo dvacetileté angažmá v baletu Düsseldorfské opery, jednoho z nejrenomovanějších souborů v tehdejší NSR.
V baletním souboru v Düsseldorfu, který měl mezinárodní složení, jsem tančil jako první sólista jak v tradičních baletech, tak v baletech „symfonických“ na hudbu Berlioze, Dvořáka, Wagnera, Skrjabina a dalších. Balet Düsseldorfské opery hostoval v řadě zemí – v Polsku, Anglii, Francii, Itálii, Španělsku, Švédsku, Rusku, Kanadě a Jižní Americe. Byly to velmi zajímavé cesty, plné nových uměleckých a zeměpisných poznatků. Po ukončení éry výkonného tanečníka v roce 1980 jsem se stal pedagogem tance na Vysoké škole hudební v Kolíně nad Rýnem a posléze v této škole ředitelem tanečního oddělení. Nyní jste v důchodu, ale vím, že nezahálíte.
Působím jako „trenér“ profesionálních baletních souborů v rámci hostování. Vedl jsem baletní tréninky v Národním divadle v Praze a Brně, v Laterně magice. Nyní ale pracuji převážně v Německu v Karlsruhe a v bavorské Státní opeře. Petr Vondruška pro tanec žije, jak to kdysi obdivoval u své první učitelky Heleny Štěpánkové. Má stále radost ze života, kterou přenáší na ostatní. Proto je všude rád vítán, takže své zkušenosti a znalosti, které načerpal doma a posbíral po celém světě, dále předává mladší generaci. Petr Vondruška (*15. 6. 1943 Hradec Králové), tanečník a pedagog. Tanečník s vyspělou taneční technikou, který se uplatnil ve více než 30 rolích prvního oboru i v postavách dramatických, např. Perseus v Medúze a Princ a Rudovous v Labutím jezeře (ND Praha 1969), Apollon a Charon v Orfeovi C. Monteverdiho (1969). Hilarion v Giselle (1970), Paris a Tybalt v Romeovi a Julii (1972), Apollon v Apollonu musagète (1972), Námořník v Les Biches (1973), Smrt v Zeleném stolu F. Cohena (1974), titulní role v Dřevěném princi (1975), Severjan v Kamenném kvítku (1976), Orion v Sylvii (1979), Farář ve Fall River Legend M. Goulda (1980). Od roku 1980 docent Vysoké hudební školy v Kolíně nad Rýnem (1984-97 vedoucí tanečního oddělení). V Paříži v roce 1968 získal Prix de Université de la Danse. Český taneční slovník, Divadelní ústav 2001.
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 40 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 42 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 43 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 44 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 58 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 60 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?