Les SlovaKs: Pohladit, rozcitlivět a rozesmát duši diváka

11. 9. 2014 rozhovory

Autor Petra Dotlačilová

Ve dnech 29. září až 6. října proběhne v Praze již po sedmé festival Hybaj Ho!, který představuje českému publiku to nejlepší ze slovenského současného tance. Jedním z vrcholů festivalu bude 5. října v divadle Komedie vystoupení skupiny Les SlovaKs s představením Fragments. Tento „taneční kolektiv“ se skládá z pěti slovenských tanečníků – Milana Hericha, Petra Jaška, Antona Lachkého, Milana Tomášika a Martina Kilvádyho, kteří spolu studovali v proslulé belgické škole současného tance P. A. R. T. S. a již osm let slaví se svými díly úspěchy v Evropě i ve světě.
Mluvčím celého kolektivu se v tomto rozhovoru stal Martin Kilvády. Skupina Les SlovaKs byla založena roku 2006, je o vás ale známo, že se znáte a přátelíte již mnohem déle. Mohli byste čtenářům přiblížit váš příběh?
Na tuto otázku by asi bolo najlepšie odpovedať cez rôzne príbehy a spoločné životné zážitky. Keď boli trojroční, Peťo a Mino tancovali spolu v súbore, prvé stretnutia na folklórnych festivaloch, nikdy nekončiace príhody zo života na tanečnom konzervatóriu, sardinkové spanie a hotel v bruselskom byte a tak ďalej a tak ďalej. Je toho veľa. Mnoho nádherných spoločných rokov. Tvoříte jako „dance collective“… Jak funguje tato kolektivní tvorba představení? Máte rozdělené určité role, nebo všichni dělají všechno?
Spoločná tvorba je veľmi charakteristická pre Les SlovaKs. Fungujeme ako zohratý tím. Každé z našich predstavení odráža rôzne obdobie našej umeleckej a životnej dráhy, a preto tvorba každého z našich diel vyžadovala špecifický spôsob kolektívnej prace. Len tak skrátene by som pomenoval tri rôzne spôsoby: jeden za všetkých, všetci za jedného zvnútra; práca v menších zoskupeniach a koncová dramaturgia kompromisu; a rotujúci choreograf a tanečník. Jak důležitou roli má ve vašich představeních improvizace?
Obrovskú. Myslím si, že improvizácia by mala mať veľkú úlohu v každom predstavení. Veď život sám o sebe je improvizácia a my hráme naše predstavenia na živo. Co vás při tvorbě tanečního představení nejvíce zajímá? Hudba zde evidentně hraje důležitou roli…
Ako som už spomenul, každé predstavenie odráža iné obdobie Les SlovaKs, ale čo bolo a ostáva dôležité, je fyzický tanec ako základný stavebný prvok, vôľa pohladiť, rozcitlivieť alebo rozosmiať dušu diváka a udržať si – či prehĺbiť – naše spoločné priateľstvo.

Ve vašich dosavadních inscenacích jste propojovali současný tanec se slovenským folklorem, což se stalo jakousi vaší vizitkou. Objevuje se tento princip i v díle Fragments? O čem tato inscenace pojednává?
Spoločným pojítkom našich predstavení sme my. Peter, Tono, Milan, Miňo a Martin. Slovenský folklór sa stal, povedal by som, možno najrozpoznateľnejším reprezentantom v našej tvorbe pre divákov a kritiku, ale rozhodne nie je jediným. Fragmenty sú dielom individuálnej fantázie a inšpirácie každého z nás. Je to predstavenie, kde útržky každého z nás boli vyformované do homogénneho celku kolektívnym remeselníctvom všetkých. Pracujete pouze spolu, nebo máte také každý vlastní, nezávislé projekty?
Každý z nás je aktívny a okrem Les SlovaKs máme bohatú individuálnu tanečnú, tvorivú a pedagogickú kariéru. Jaké jsou vaše plány na sezonu 2014/2015? Chystáte nový projekt?
Musím odpovedať, ako keď sa opýtate manželského páru na deti. Budete mať deti? Áno, určite áno, chceme dieťa. A tento rok? Tak… Jste v kontaktu se slovenskou (a/nebo českou) taneční scénou? Plánujete spolupráci s místními umělci, či dokonce návrat do vlasti?
Návrat neplánujeme, naše životy sú teraz zakorenené v zahraničí. V dnešných časoch je umelecká spolupráca bezhraničná a je súčasť nášho každodenného života. Vždy sa veľmi tešíme, keď máme možnosť spolupracovať s českými a slovenskými umelcami.