MgA. Petra Dotlačilová, PhD., PhD.
Absolvovala Italianistiku na Filozofické fakultě UK a studia Taneční vědy Akademii múzických umění, kde v září 2016 získala doktorát. V letech 2015-2017 pracovala na výzkumném projektu „Ritual design for the ballet stage“ na Univerzitě v Lipsku. Mezi lety 2015-2020 absolvovala doktorské studium na Univerzitě ve Stockholmu, kde spolupracuje na projektu „Performing Premodernity“, kombinujícím akademický a umělecký výzkum opery a divadla pozdního 18. století, a které zakončila disertační prací Costume in the Time of Reforms: Louis-René Boquet Designing Eighteenth-Century Ballet and Opera (September 2020). Zabývá se historií a teorií tance a baletu v Evropě, výzkumem divadelního kostýmu a překlady z francouzštiny a italštiny. Pravidelně se účastní odborných konferencí jako IFTR, Oxford Dance Symposium, European Association for Dance History, Early Dance Circle aj. a publikuje v odborných periodikách.
Vedle badatelské práce se věnuje kritické reflexi baletu, současného tance a nového cirkusu, mimo portál Taneční aktuality publikovala též v časopisech Svět a divadlo, Živá hudba, Hudební rozhledy, Tanec (SK), Dansportalen (SE) aj.
Národní divadlo v Praze zvolilo pro svou druhou baletní premiéru sezony Šeherezádu Nikolaje Rimského-Korsakova. Titulu, proslaveného před více než sto lety Ďagilevovým souborem Les Ballets Russes, se nyní chopil italský tvůrčí tým pod vedením choreografa Maura Bigonzettiho.
U příležitosti Roku české hudby přizval Pražský komorní balet již po šesté ke spolupráci renomovaného choreografa Petra Zusku.
Festival TANEC PRAHA představil ve svém třetím týdnu dvě osobnosti současné evropské choreografie: Belgičana Jana Martense a Irku Oonu Doherty.
Když jsem četla sloupek svého kolegy Josefa Bartoše z minulého týdne, vzpomněla jsem si na ten (typicky český?) fenomén, a to vzhlížení ke všemu zahraničnímu, nejlépe západnímu.
Dalším velkým lákadlem letošního festivalu Letní Letná se stala španělská Compañía de Circo „eia“. Tento „lidský cirkus“, jak si také říká, existuje již deset let a jeho hlavní misí je tematizovat ve své tvorbě mezilidské vztahy a lidskost obecně.
Po roce se opět scházíme v Letenských sadech, abychom zažili jedinečnou atmosféru novocirkusového festivalu Letní Letná.
Končí nám divadelní sezóna, která se během posledních pár měsíců stihla vrátit do „normálu“. Za tu dobu jsme proseděli v divadlech a různých alternativních prostorách mnoho premiér a festivalů.
Ve dnech 24. až 26. dubna 2022 proběhla v Praze Česká taneční platforma představující výběr z tvorby tuzemských tvůrců současného tance. Není to festival jako každý jiný. Výběr devíti děl, které se během tří dnů představí, provádí dramaturgická rada složená z kritiků, dramaturgů, teoretiků a festivalových ředitelek. Do výběru zasahují také mladí kritici (studenti uměnovědných oborů na VŠ z Česka a Slovenska) v rámci projektu Be SpectACTive! Vybírají přitom z děl přihlášených samotnými umělci. Letos jich bylo přes čtyřicet. Vybrané produkce jsou pak prezentované publiku složenému zejména z profesionálů tanečního umění z celé Evropy, ale i ze světa.
Francouzský tanečník Nicolas Le Riche (nar. 29. ledna 1972), bývalý sólista Ballet de l'Opéra national de Paris (baletu pařížské Opery), dnes slaví významné životní jubileum.
Tangová operita, scénická báseň, alegorie… Ať už nazveme dílo María de Buenos Aires jakkoliv, je jasné, že uchopit ho bude tvrdý oříšek. K tomuto odvážnému kroku se odhodlala Městská divadla pražská ve spolupráci s choreografkou Lenkou Vagnerovou...
