Libuše Ovsová: „V Brně se mi otevřel svět"

Sešly jsme se u ní doma, pár dní před jejími kulatinami. Právě se vrátila odpočatá z dovolené a její energie a elán, s nimiž mluvila o své práci, byly až nakažlivé. Měla z rozhovoru mírné obavy a s trochou nadsázky dodala s úsměvem: „Znáš můj cynický, přímý přístup. A zhoršuje se s věkem.“. Libuše Ovsová, kterou znám od středoškolských studií, svým mírně sarkastickým nadhledem jako by chtěla odlehčit zápal pro obor, který se pro ni stal životní profesí, ačkoliv rodiče měli o budoucnosti své dcery jiné představy. Dokázala se prosadit v Národním divadle Brno, v Pražském komorním baletu Pavla Šmoka a v Laterně magice. Všude jako sólistka, nadšená zpočátku pro klasiku, zvídavá a akční na nejrůznějších workshopech, kde našla náplň své pedagogické práce – techniky Marthy Graham a Josého Limóna, k nimž se dostala, jak říká, šťastnou shodou náhod.