NANOHACH na nohách, na kolenou, česky… Rozhovor se spoluzakladatelem souboru a tanečníkem Honzou Malíkem

Máte za sebou ostravskou část festivalu NANOHACH Česky… Jaké jsou dojmy?
Bylo to moc fajn. Začali jsme jízdou na kolech (představení NANOHACH na kole! – pozn. aut.) před městskou radnicí v Ostravě a před nákupním centrem Karolina. Bylo to nakonec nečekaně symbolické, protože se to odehrávalo odpoledne před volbami do Poslanecké sněmovny. Souhra okolností. Symbolem naší trojregionální akce je česká vlajka, takže ta jízda v někom evokovala tento záměr, možná i proto, že cyklojízda je sama o sobě nasycena ironií a nadsázkou nejen na současný tanec. Nechtěli jsme ale volby nějak shodit. Zajímala se Česká televize i Český rozhlas, což je pro NANOHACH Česky dobré. Pak jsme podnikli opravdovou tour po ostravských kavárnách, hráli jsme Tour du Café au Lait, celkem šestkrát. V pátek jsme zažili úžasnou atmosféru, kdy jsme uvedli Orbis Pictus před vyprodaným hledištěm, což oproti tomu nemohu říct o sobotě, která, bohužel, proběhla za daleko menšího zájmu diváků, i když byl připraven po celý den výjimečný formát – od workshopu s Leou Švejdovou a Dagmar Chaloupkovou až po projekci dokumentu Doteky tance. Sobota vyústila v představení Písečná žena v sólovém provedení a díla DeRbrouk v Galerii Cooltour a nočním uvedením ve Staré aréně.