Odchod z Laterny magiky – Rozhovor s Pavlem Knollem a vyjádření Jany Dvořákové

Odchod uměleckého vedoucího souboru Laterny magiky vyvolal řadu reakcí – na webových stránkách Tanečních aktualit byl uveřejněn otevřený dopis Lindy Svidró a následně odpověď Jany Dvořákové. Pavel Knolle se k okolnostem vedoucím k ukončení svého působení v Laterně magice vyjadřuje v následujícím rozhovoru, na který navazuje stanovisko Jany Dvořákové.

Pavel Knolle. Foto: Jakub Fulín.

Pavel Knolle. Foto: Jakub Fulín.

Před vánočními svátky jste se dozvěděl, že končíte v Laterně magice. Proč k tomu došlo? Vždyť se zdálo, že jste se stal po odchodu uměleckého šéfa Laterny magiky Zdeňka Prokeše v roce 2017 jediným výkonným vedoucím celého uměleckého souboru Laterny magiky, tajemníkem a zároveň baletním mistrem. Byl jste u zrodu několika autorských představení…
Na pozici vedoucího uměleckého souboru a baletního mistra jsem pracoval od ledna 2010. Místo uměleckého šéfa Laterny magiky zůstalo až do ledna tohoto roku neobsazeno. Proč došlo k okamžitému ukončení mé smlouvy, neumím říct a obávám se, že smysluplná odpověď neexistuje.      
Když vám pan ředitel na počátku sezony pouze oznámí, že za čtyři měsíce končíte, ani ne po měsíci to dementuje před celým souborem, a to i s ujištěním, že nikdo nikoho nevyhazuje, a po dalších dvou měsících vás propustí pro nadbytečnost, těžko se v tom hledá smysl.
Oficiální znění mého odchodu je: „Z důvodu systemizace pracovních míst je pozice vedoucího uměleckého souboru a baletního mistra shledána jako nadbytečná.“ Umělecký soubor Laterny magiky se patrně stane prvním profesionálním tanečním souborem, který nebude mít svého pedagoga, baletního mistra a asistenta. Z mého pohledu trochu výsměch naší profesi, zvlášť když o takových krocích rozhoduje správní ředitelka s ekonomickým vzděláním, pověřená vedením Laterny magiky.

Od ledna 2021 se stal uměleckým šéfem Laterny magiky mim, tanečník, choreograf i režisér Radim Vizváry. Kdy a jak jste se o tom dozvěděl?
Letos na konci srpna, na schůzce u pana ředitele Jana Buriana. Ten mi oznámil, že konečně našel nového uměleckého šéfa Laterny magiky a já musím odejít. Nebylo to pro mě úplně srozumitelné, protože Radim Vizváry nenastupuje na moje místo, ale na tři roky neobsazenou pozici po panu šéfovi Prokešovi.

Radim Vizváry nikdy s tanečním souborem Laterny magiky nespolupracoval a má hodně plánů v nově otevřeném divadle BRAVO v bývalém Branickém divadle spolu se souborem Losers Cirque Company…
Sám jsem s Radimem Vizvárym také nikdy předtím nepracoval. Poprvé jsme se potkali až potom, co pan ředitel obrátil a snažil se mě přesvědčit, že jsem jeho výpověď špatně pochopil. Tehdy mi doporučil schůzku s Radimem s tím, že bude záležet jen na nás dvou, jestli budeme chtít spolupracovat.  
V následujících dvou měsících jsme se potkali několikrát, ještě dříve než Radim Vizváry nastoupil do funkce. Společně jsme připravili první verzi příští sezony, připravili zkouškový plán dvou nových premiér, absolvovali workshopy a castingy k první z nich. Měl jsem z té spolupráce dobrý pocit.
To celé seznamovací období skončilo na schůzce u správní ředitelky Činohry Národního divadla Jany Dvořákové, která mi za účasti právní zástupkyně (ne právničky ND) předložila dohodu na ukončení mé smlouvy nebo výpověď pro nadbytečnost.

To musela být překvapivá zpráva, tedy nejen pro vás
Bohužel nemám o překvapení v poslední době nouzi. Pro mě a celý soubor to byl šok. Myslím, že i pro Radima Vizváryho, který byl s tímto krokem seznámen až jako poslední.
Nechci ani v nejmenším zpochybňovat právo pana ředitele Buriana na obsazení funkce nového uměleckého šéfa Laterny magiky nebo na promyšlenou změnu v konceptu jejího směřování. Koncepci, pokud existuje, jsem ani neměl možnost vidět. Jen neumím omluvit ten způsob a následné kroky, kdy po deseti letech, bez jakékoli kritiky vaší práce, už nemáte dva dny po předání výpovědi ani stůl, ani kancelář. Celé to ve finále vypadá, že dochází k zásadnímu rozhodování o uměleckých souborech z pozic, které jako by neměly ani tušení, jak fungují. Co všechno je potřeba, abychom se mohli plně věnovat umělecké, v tomto případě taneční, profesi. Jak jinak si vysvětlit, že dojde ke zrušení pozice jediného vedoucího souboru, tanečního pedagoga a asistenta choreografie u všech představení na repertoáru s odůvodněním nadbytečnosti, když u jiných srovnatelně velkých souborů to bývají i tři baletní mistři. Navíc ze dne na den uprostřed sezony. Také nerozumím, proč vlastně nebylo ponecháno novému uměleckému šéfovi jeho právo sestavit si vlastní tým.     
Těch nezodpovězených otázek mám opravdu hodně a všechny ve mně vzbuzují pouze pocit nedůvěry v to, že se vše děje koncepčně a promyšleně, s myšlenkou pomoci oživit Laternu magiku. Za poslední roky jsem tu spíš narážel na obrovskou nedůvěru, spojenou s neustálým bojem o každou premiéru a každý termín na jevišti.

V Laterně magice jste realizoval několik zajímavých a úspěšných titulů s využitím nových výtvarných postupů a originálních choreografií Cube, první site specific projekt na zahájení sezony, a představení Zahrada. Co pro vás toto období znamenalo po dlouhých letech, kdy jste byl interpretem a sólistou ve všech představeních kmenového repertoáru Laterny magiky od osmdesátých let, následně i asistentem, baletním mistrem a v poslední době i výtvarníkem.
V Laterně jsem pracoval více než 35 let. To divadlo i jeho umělecký princip jednoduše miluju a pořád mu věřím. Nikdy jsem neměl potřebu měnit angažmá, protože to, co jsem hledal, jsem vždy nacházel tady. Obrovská inspirace od osobností, které jsem tu potkal, mohl pozorovat při tvorbě, nebo s nimi později spolupracoval: Josef Svoboda, Evald Schorm, Milena Honzíková, Ladislav Helge, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Jean-Pierre Aviotte, Jiří Srnec, Hana Vláčilová, Libor Vaculík, Josef Kotěšovský, Petr Zuska, Václav Kuneš, Skutr, Mária Procházková, Zdeněk Prokeš. A to zdaleka nejmenuji všechny, co mne nějakým způsobem formovali.
Moje ocenění jako interpreta a výtvarníka jsou také především za práce pro Laternu. 
Vždy budu nesmírně vděčný panu Prokešovi, který si mě vzal jako spolupracovníka, když Laternu před deseti lety převzal jako umělecký šéf. Za obrovskou důvěru, když mi společně s Davidem Stránským a Štěpánem Pecharem svěřil autorský projekt Cube. Je toho hodně, proč nemohu litovat ani vteřiny, kterou jsem zde prožil. I pro to všechno bych si přál, aby s Radimem Vizvárym Laterně skončila doba nedůvěry a nezájmu a aby se někdo opravdu zajímal, za jakých podmínek tu funguje její soubor a pomohl věci narovnat. Jak já tomu říkám emancipovat soubor Laterny magiky ve struktuře Národního divadla.        
Do souboru Laterny magiky jsem nastupoval v roce 1985, když to byl samostatný experimentální soubor Národního divadla. Fungovalo to. Tak proč stále hledáme novou formu začlenění? Zatím ji bohužel jen necháme dusit a pomalu odsouvat do pozadí, až si jednou možná ani nevšimneme, že tu k naší lítosti už není.

Jak reagujete na otevřený dopis Lindy Svidró, umělecké vedoucí Pražského komorního baletu, adresovaný správní ředitelce Janě Dvořákové a následně na její odpověď?
K dopisu Lindy Svidró můžu jen říct, že mi udělalo velkou radost, že se někdo zvenku zajímá o práci a osud souboru a vůbec o podivné podzimní kotrmelce v Laterně magice.
Odpověď paní ředitelky Jany Dvořákové je čistá manipulace s fakty zabalená do vaty o dobrém úmyslu. Když část skutečností vynecháte, tak to vypadá, že vše proběhlo férově, důstojně a s nejlepším úmyslem pozvednout Laternu magiku.
Nevím, jestli vůbec někdo sledoval podmínky výběrového řízení na post uměleckého šéfa celé Laterny magiky po odchodu pana Prokeše. Měla vzniknout umělecká pozice bez možnosti jakkoli ovlivňovat její dramaturgii. Ta byla svěřena tzv. dramaturgické radě Laterny magiky složené z ředitelů ostatních uměleckých souborů Národního divadla. Bohužel, vzhledem k odchodu většiny z nich z Národního divadla se již znovu nikdy nesešla. Takže jestli někdo dnes zpochybňuje poslední roky tvorby v Laterně magice, tak zpochybňuje pouze sám sebe.
Na závěr své odpovědi se paní ředitelka ohrazuje, že mi ukončení mého působení oznámili již v létě, včetně možnosti jít na jinou pozici, ale naprosto záměrně vynechává skutečnost, že tento vyhazov na podzim odvolali a chtěli, abych s Radimem pokračoval. Vzápětí, těsně před Vánocemi, zrušili moji pozici s platností od 1. ledna. To se bohužel jinak než jako zmatené, unáhlené a především nečestné brát nedá.
Je mi moc líto, že si místo důstojného rozloučení musím číst takové povrchní pseudorozumy o fungování Laterny magiky z jejího pera a záměrné mlžení, kterým si patrně potřebuje sama sobě omluvit kroky vedení divadla.

Jana Dvořáková. Foto: Jan Hromádko.

Vyjádření Jany Dvořákové

Po rozhovoru s Pavlem Knollem jsem se obrátila na správní ředitelku Činohry Národního divadla pověřenou vedením Laterny magiky Janu Dvořákovou a požádala ji o její stanovisko.

Skončil velmi složitý rok. Z vedoucího místa Laterny magiky odešel dlouholetý pracovník souboru, tanečník, pedagog, režisér a výtvarník Pavel Knolle. Proč necháváte odejít tak zkušeného profesionála?
Jak jsem slíbila na konci roku, pokusím se odpovědět na všechny vaše otázky tak, aby z nich bylo zřetelné, proč jsme museli přistoupit k rozloučení se s Pavlem Knollem. Jak už jsem psala ve své odpovědi na otevřený dopis Lindy Svidró, aby mohla Laterna magika v budoucnu obstát v místní, ale i světové kulturní konkurenci, bylo nutné redefinovat její zaměření a vrátit se k původní myšlence jejích zakladatelů. Vznikla jako experimentální scéna, laboratoř a místo, kde mohli tehdejší tvůrci uskutečňovat své inovativní nápady a propojovat jednotlivé umělecké žánry s novým médiem (filmem) a s výsledky vědecké činnosti založené hodně na fyzikálních zákonech.

Pan ředitel Burian před celým souborem řekl, že nikoho vyhazovat nebude. Pavel Knolle byl informován, ať se s nově jmenovaným uměleckým šéfem domluví na další spolupráci. Pan ředitel ho tedy nechal během podzimních měsíců pracovat s Radimem Vizvárym, kdy připravovali plán sezony a zkoušek, workshopů k chystané premiéře. O tom se v odpovědi paní Lindě Svidró vůbec nezmiňujete. Proč mu tedy dáváte výpověď? Taneční soubor bez tanečního pedagoga, baletního mistra nemůže existovat. Pan Vizváry se o výpovědi dozvěděl zřejmě jako poslední. Jistě má právo vytvořit si tým spolupracovníků...
V posledních letech se z inscenací Laterny magiky experiment a inovativnost vytratila. Jsem si jistá tím, že obsazení funkce uměleckého šéfa Laterny magiky povede k obnově, větší otevřenosti a mezioborovému propojení. Příchod každého nového šéfa s sebou přináší logicky i další personální změny, většinou v nejužším týmu. Je to naprosto přirozené a pro umělecký soubor zdravé. V Laterně magice pracuje tým odborníků, kteří odvádějí profesionální práci jak na úrovni umělecké správy, tak v souboru. Pavel Knolle byl dlouhá léta jedním z nich, ale není jediný. Laterna magika spolupracuje i s jinými tanečními pedagogy a baletními mistry, a tak jeho odchodem není Laterna paralyzována.
Jsem divadelní manažerkou řadu let a každodenně řeším otázky provozního, právního, administrativního a finančního charakteru, a hlavně vytvářím vhodné podmínky pro uměleckou tvorbu. Jednou z otázek, kterou jsem s nástupem nového uměleckého šéfa Laterny magiky od ledna 2021 musela řešit, byla organizační struktura umělecké správy a vypořádání se s neměnným počtem pracovních úvazků a jejich finančního krytí. Navíc s výhledem na ne zcela optimistickou prognózu restartu živého umění v naší zemi, komplikovanosti ve financování divadel, a tedy i divadla Národního, jsem rozhodla se vší zodpovědností a zcela pragmaticky o zrušení pracovní pozice vedoucího uměleckého souboru Laterny magiky k 1. 1. 2021. Po tomto rozhodnutí došlo k přenastavení aktivit v rámci umělecké správy a uměleckého souboru. Většinu pracovních aktivit, které zajišťoval Pavel Knolle, převzal od 1. 1. 2021 nový umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.

 

 

Pavel Knolle (*1967)

Narodil se v Novém Boru a vystudoval pražskou Taneční konzervatoř, po studiích nastoupil angažmá v Laterně magice, kde působil jako sólista ve všech představeních. Na počátku devadesátých let spoluzakládal s choreografem Davidem Slobašpyckým baletní skupinu Pražský festivalový balet, se kterou se zúčastnil několika zahraničních turné (USA, Portugalsko, Čína, Turecko). Hostoval v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (KrysařRomeo a Julie, chor. P. Šimek) a v Baletu Národního divadla v Praze (Mozart? Mozart!, chor. P. Zuska).
Dále se věnuje návrhům kostýmů a scén pro taneční a baletní inscenace (Národní divadlo, Laterna magika, Pražský komorní balet, Národní divadlo Brno, Divadlo F. X. Šaldy, Národní divadlo moravskoslezské, Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, Jihočeské divadlo, Vanemuine Theater).
V roce 2002 byl nominován na Cenu Thálie za výkon v duetu Les Bras de Mer (chor. P. Zuska, v rámci inscenace Graffiti) a získal cenu Tanečního sdružení ČR.
Od roku 2010 byl vedoucím uměleckého souboru Laterny magiky, nově přičleněného pod Národní divadlo. Je režisérem a výtvarníkem inscenace Laterny magiky Cube a režisérem inscenace Zahrada.
V roce 2020 získal cenu ATU za kostýmy k představení Klíče odnikud, chor. P. Zuska.

 

Ing. Jana Dvořáková, PhD. (*1974)

Jana Dvořáková se narodila 20. října 1974 v Českých Budějovicích. Po studiích na gymnáziu v Kaplici promovala v roce 2001 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát.
V roce 2002 nastoupila do Jihočeského divadla jako ekonom, kde byla posléze jmenována ekonomickým náměstkem a v roce 2012 jeho ekonomickou ředitelkou. V červenci 2014 se stala náměstkem pro koncepci, transformaci a rozvoj Národního divadla a od 1. září 2018 byla jmenována ředitelkou Činohry Národního divadla, později správní ředitelkou Činohry ND.
V roce 2006 uspořádala v Českém Krumlově první setkání ekonomů divadel ČR, které se pravidelně koná dosud. Přednášela na Jihočeské univerzitě a od roku 2016 spolupracuje s DAMU.
Spoluiniciovala založení Nadačních fondů Jihočeského divadla. Je členkou správní rady Nadačního fondu Jihočeského divadla a od roku 2019 také správní rady Nadačního fondu DAMU.
V Národním divadle pracovala společně s týmem prof. MgA. Jana Buriana na koncepčním záměru strukturální proměny příspěvkové organizace Národního divadla na neziskovou holdingovou strukturu. V současné době se podílí spolu s ostatními kolegy na vytváření koncepce digitalizace Národního divadla a pracuje na projektu environmentální politiky Národního divadla.

Zdroj: Národní divadlo Praha

 

Témata článku

Laterna magika

Tanec

Ano stát i umělecké instituce jsou privátní firma.

vložil Milan Petrasek

IP: 92.107.144.188
Reaguje na:
Byl jsem svého času zaměstnán ve státní instituci ve které jsem mohl sledovat dlouholetý proces zeštíhlování sociálních nákladů. Proběhl za dohledu ekonomů a právníků renomované světové firmy, a vycházel pouze z dispozic schematických fiskálních ukazatelů. Odbornost byla zcela podružnou kategorií a vytváření dlouhodobých nejistot pomocí matoucích výpovědí součástí ideálního výsledku - odchodu na základě Vlastního rozhodnutí.

Ztracen v národnědivadelním slovníku

vložil Roman Vašek

IP: 94.230.146.182
Reaguje na:
Už nějaký ten rok mám problém vyznat se v některých pracovních pozicích v Národním divadle. Občas dumám, proč se tahle pozice jmenuje tak a tahle trochu jinak a kdo je vlastně komu podřízený a kdo za co zodpovídá... A teď se dozvím, že je zrušena pracovní pozice vedoucího uměleckého souboru, aby její aktivity převzal nový umělecký šéf. Rozumím tedy tomu správně, že vedoucí souboru vlastně souboru nešéfoval a umělecký šéf soubor nepovede?
+16 0 ! Odpovědět

Zobrazit další komentáře 2

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

leden 2021

Po Út St Čt So Ne
28 29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: