Pohledy do zákulisí chystané novinky Petite Mort v Brně

Pohledy do zákulisí chystané novinky Petite Mort v Brně

Pohledy do zákulisí chystané novinky Petite Mort v Brně

Přinášíme čtenářům Tanečních aktualit rozhovory s Máriem RadačovskýmLukášem Timulákem a Elke Schepers, kteří nastudovali choreografie v rámci právě uváděného premiérového večera Petite Mort v Národním divadle Brno.  Odpovídá Mário Radačovský Tanečníky souboru dobře znáte, jak se po technické stránce vyrovnali s vašimi choreografiemi Beethoven a Spolu? Po technické stránce velmi dobře, překvapilo mě, že úroveň je skvělá a za ty dva roky, když děláme moje choreografie, už začínají chápat můj způsob uvažování, že je jen nedělají, ale stávají se pro ně přirozené. Za pět let to bude zase jiné, ale velmi mne těší, že začínají chápat, kdo jsem jako tvůrce. Jak se tanečníci vypořádali s choreografií Jiřího Kyliána? Čekal jsem, že to bude horší. První obsazení je velmi blízko provedení, jak by mělo v Petite Mort ideálně vypadat a které si mohou užít obě strany – jak diváci, tak interpreti. Pro interpretaci tohoto specifického díla je důležitá taneční vyzrálost, kterou mají například sólisté Ivona Jeličová, Klaudia Radačovská či Martin Svobodník a Uladzimir Ivanou. Jsou to hotoví tanečníci, vystihnou správné naladění mysli a vnímání pohybu. Styděl bych se, kdybychom uváděli choreografii Kyliána jako nějaký poloprodukt, tak to bych raději čekal na uvedení rok nebo dva. Přijede se někdy podívat pan Kylián? Tajně doufám, že poslední týden před premiérou tady bude s námi. Zatím to spíše beru jako „ne“, ale doufám, že přijede, aby i tanečníci zažili poslední dotyk mistra… bylo by to úžasné, uvidíme. Doufám, že za pár let budeme mít v Brně několik jeho choreografií. Budete uvádět další své choreografie v souboru? Určitě, doposud jsme uváděli přenesená díla, která jsem vytvořil jinde – ať už v Kanadě, nebo na Slovensku, a rád bych udělal nové choreografie přímo pro tento soubor. Na další sezonu je v plánu jeden celovečerní velký titul, buď téma Beethovena jinak udělané, nebo Michelangela – velké celovečerní téma pro soubor. Doufám, že tady stále budu… je to relativní. Jaká byla inspirace pro choreografie Spolu a Beethoven? Inspirace pro Beethovena vznikla v Americe v roce 2015 a byl součástí celovečerního projektu. Vybral jsem si několik jeho skladeb, jen na 5. symfonii jsem dlouho hledal, co bych na ni udělal; hudbu jsem poslouchal půl roku, měl jsem vymyšlený celý večer a 5. symfonie mě stále trápila. V jeden moment jsem si říkal, že ji nahradím něčím jiným – opravdu mě nic nenapadalo –, a pak mě nějak osvítil film o Beethovenovi, kdy diriguje, hudebníci hrají a on je neslyší. To byl ten impulz, kdy to najednou vše začalo fungovat; dokonce první část, která má deset minut, byla vytvořena během čtyř dní. Inspirace pro Spolu přišla v době, kdy se soubor Balet Bratislava rozpadal. Celý projekt kolaboval finančně, ale všichni jsme tak bojovali, abychom byli spolu. Byl to takový hrozný paradox, nechtěl jsem být a neměl jsem chuť být s tanečníky v sále, když se mi vše rozpadalo pod rukama. Ale všichni chtěli být ve zkušebně, i když věděli, že za měsíc nebo za půl roku už jako soubor nemusíme existovat. Chtěli tvořit a to bylo to úžasné, to mi dalo motivaci být s nimi v sále. Odpovídá Lukáš Timulák Jaký byl přístup tanečníků k vaší choreografii Masculine/Feminine? Byla náročná? Na tiskové konferenci zaznělo, že je humorná. S tanečníky v Brně pracuji poprvé a byl jsem velmi překvapený, že kromě Čechů je v souboru i hodně zahraničních tanečníků, takový zdravý mix, a mohl jsem si interprety vybrat; mám teď dvě obsazení, u některých rolí i třetí. Pracovalo se mi dobře, rád vidím i na tanečnících, že si nejen užívají kroky, ale i choreografii, která jim umožňuje vytáhnout z nich jejich vlastní vklad. Je třeba i trochu herectví, ne vyloženě herecký výkon, ale musí určitým způsobem i zahrát. Celek by měl být vybalancovaný. Někdy je těch informací hodně a tanečníci nevědí, na co mají dřív myslet, zda na kroky, nebo výraz. Technicky není choreografie úplně náročná, ale je důležité ji vstřebávat takovým způsobem, aby celkový projev byl přirozený, působil lehce. V tanci se mi nejvíce líbí, když plyne a náročnost není vidět. Kde jste vzal inspiraci pro svou choreografii? Byl to zajímavý moment, když jsem dělal už třetí choreografii pro soubor NDT 2, dvě předešlé byly v určitém stylu a před tím jsem dělal velkou choreografii s orchestrem v souboru v Göteborgu, šéf NDT 2 Gerald Tibbs mi dal volnost v námětu i zpracování. Nebyl tedy takový tlak a chtěl jsem udělat něco jiného než doteď a to mě právě inspirovalo. Původně jsem chtěl udělat nějakou choreografii napůl o mužích a napůl o ženách, ale nakonec z toho vznikla po roce diskusí choreografie s tímto společným námětem. Od roku 2004 spolupracuji se slovenským designérem Peterem Biľakem žijícím v Haagu, debatujeme, jak spojit současný tanec a scénografii, vizuální pojetí nebo využití určité techniky a technologie. Peter se zaměřuje na koncept nebo na vizuální stránku a má více přístup k věcem týkajícím se vizuálního umění, já zase k tanci, a tím se doplňujeme; měl jsem nějaký nápad a nevěděl jsem, jak jej zrealizovat, koho oslovit, jak se dostat k různým softwarům, postupně se spoluprací a diskusí vyvíjel nápad, aby to bylo odlehčené a s humorem a o to těžší to je. V NDT jsem už znal tanečníky i obecenstvo, tak jsem měl možnost zkoušet různé věci a o to více si toho cením. Choreografie byla původně vytvořena pro NDT 2 v roce 2011, nastudoval jsem ji již se souborem v Innsbrucku a nyní tady v Brně. Jedná se o mužskou a ženskou stránku a název Masculine/Feminine naznačuje, o co půjde. Zkoumá mužské a ženské rozdíly, inspirací byla kniha Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, kde jsou typická fakta a klišé. Zazní v choreografii i text napsaný přímo pro toto dílo od Petera Biľaka, který je namluvený v češtině Petrem Halberstadtem, protože jinak je v angličtině. Budete dělat i nějakou další choreografii pro brněnský soubor? Jednáme o dalších věcech s Máriem Radačovským. Jste spokojený s technickým zázemím divadla? Velmi, rozměry jeviště jsou podobné jako v NDT. Jaké jsou vaše plány do budoucna? Stále tančím v některých Kyliánových dílech, dělám také taneční filmy. Naposledy to byla premiéra filmu Symmetry, ve kterém se spojil operní zpěv s vědou a uměním. Pro natáčení bylo využito středisko CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) v době, kdy byl urychlovač částic dva roky mimo provoz. V současnosti zde již opět probíhají pokusy; také jsme natáčeli v Bolívii nekonečný prostor v krajině Salar de Uyuni, což byl velký kontrast mezi technologií a přírodou. Dalším aspektem filmu bylo spojení vědy a umění, tanečním uměním přiblížit vědu tak, aby nebyla tolik abstraktní. Byl to pro mě ambiciózní projekt, má dobré ohlasy. Nyní je prezentován na různých filmových přehlídkách, už získal asi tři ceny, například v San Franciscu na Dance Film Festivalu v říjnu 2015, pak na festivalu v Indii a v Barceloně. Plánujete ještě nějakou spolupráci s Jiřím Kyliánem? Uvidíme, teď přesně nevím, když jsem tančil v NDT 2, tak jsem byl u vytváření díla s názvem 27’52’’, které jsem později pomáhal nastudovat i v jiných souborech například v Basileji, Lyonu; takže pokud se naskytne příležitost, funguji jako asistent u Kyliánových děl. Budete vytvářet další choreografii pro NDT? Momentálně nevím, není nic naplánované, ale uvidíme. Zatím mám různé workshopy v Itálii a práci na již vytvořených dílech pro Nationaltheater Mannheim a Dantzaz Konpainia. Odpovídá Elke Schepers Jak se tanečníci vypořádali s technickou náročností díla Petite Mort, které jste do Brna přenášela? Je vidět, že většina moc nezná tento styl. Takže nějaký čas trvá, než si jej osvojí, zvyknou si na něj a pocítí jej ve svém těle. Ale to je normální, nedělali doposud žádnou Kyliánovu choreografii. Většina tanečníků v souboru dělá především klasický repertoár a nyní se dostávají více k modernímu. Je to proces. Jaká byla spolupráce s tanečníky? Velmi pěkná, myslím, že většina z nich chce opravdu tančit tento kus, viděli jej několikrát na videu a jsou nedočkaví, aby mohli na této choreografii pracovat. Jste spokojená s provedením? Nejsem nikdy spokojená, ale stále na tom pracujeme, jsou drobnosti, které je třeba vyčistit a zapamatovat si, aby to bylo lepší. Někdy tanečníci rozumí, co přesně potřebuji opravit, a pak za pár dní to trochu vymizí. Jsem tady krátkou dobu a říkám velmi mnoho informací ke všemu, takže je pro ně obtížné si vše zapamatovat. Vyberou si pár připomínek a zbytek zapomenou, takže je to proces. Někdy pomůže několikrát daný pohyb zopakovat, aby dostali pocit z pohybu opravdu do těla. Jak zvládli tanečníci kus po technické stránce? Zvládají to dobře, ale je zde několik úrovní, mohou pohyb prostě jen technicky provést, anebo ho mohou opravdu pocítit. Na premiéře je mnoho tanečníků nervózních, takže to většinou nebývá nejlepší představení. Je lepší se podívat na představení po více uvedeních, kdy se tanečníci zklidní.
Je v Janáčkově divadle dostatečný světelný park pro nasvícení choreografie? Myslím, že ano, neslyšela jsem o žádném problému. Před tím, než se rozhodne, zda choreografie bude na repertoáru daného souboru a v typu divadel jako vaše, nebo kdekoli jinde na světě, tak se nejdříve odehrává komunikace ohledně technických parametrů a možností divadla, a pokud nevyhovuje, tak se nepovolí ani nastudování choreografie. Tato komunikace v případě Národního divadla Brno proběhla před rokem. Bude pokračovat někdy v budoucnu po premiéře vaše spolupráce při nastudování Kyliánových choreografií? Záleží na vedení baletu Národního divadla. Myslím, že Mário Radačovský by měl velmi rád více choreografií od Jiřího Kyliána na repertoáru, takže komunikace s Kyliánovou produkcí, se mnou a s Máriem bude pokračovat, možná právě v tom smyslu, která choreografie by byla vhodná pro tento soubor a která by se tanečníkům dobře tančila. Tato choreografie byla velmi dobrým startem, je to jako uvedení ke Kyliánovi. Přijede se Jiří Kylián podívat? Ne, moc necestuje. Nejezdí se moc dívat na provedení jednotlivých souborů, nelétá letadlem a ani moc nejezdí vlakem. Vždy si vyžádám od vedení souboru poslání videonahrávky.Jakým způsobem kontroluje kvalitu provedení díla? Jak se vám líbí v Brně? Město je velmi milé a je pěkné, když se o víkendu zavřou v centru obchody. Žiji ve městě, kde je vše stále otevřené, takže jako bych se vrátila o 20 let zpět, kdy neděle byla opravdu neděle. Mám to moc ráda. Jaké máte další plány po premiéře v Brně? V Essenu nastuduji další Kyliánovu choreografii, pak jedu do Osla na jiné představení věnované Kyliánovi. Divadlo, kde působil NDT, se nyní bourá… Co tomu to říkáte? Radnice v Haagu měla více možností řešení, ale rozhodla se takto. Budova byla postavena velmi levně, původní ideou bylo, že nevydrží déle než 25 let. Ale fungovala nejméně 30 let. Jeviště i hlediště jsou výborné, mohlo se to vyřešit jinak a jen opravit některé věci relativně levně, ale myslím, že politici chtěli více prestiže a vybudovat divadlo i konzervatoř vedle sebe v jednom objektu. Není to špatná idea, ale mnoho lidí bylo proti tomuto návrhu, ale už se stalo. Tančila jsem v tomto divadle od počátku, kdy bylo postaveno, tedy od roku 1987.

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: