S Danielem Squirem o Cunninghamovi v Ostravě
rozhovory
Při svém pobytu v Ostravě, plném intenzivních zkoušek a příprav na představení, si Daniel Squire vyhradil čas také na setkání s veřejností a na workshop pro amatérské i profesionální tanečníky. Beseda i taneční dílna se konaly 15. září v Multižánrovém centru Cooltour v trochu netradičním duchu, formou jakéhosi experimentu. Kdo počítal s klasickou prezentací s videoukázkami a následnou debatou, byl zřejmě trochu překvapen. Squire navázal na svou zkušenost s přednáškami studentům v Ohiu a na představení Merce Cunninghama a Johna Cage, během něhož se četly různě dlouhé texty vždy v limitu jedné minuty, někdy také simultánně dvěma řečníky, takže publikum jen těžko rozumělo. Nastávaly tak nečekané, ale originální situace, podobně, jako je tomu v Cunninghamových choreografiích. S baletním souborem NDM jste spolupracoval již dříve… Jaké to pro vás je s tanečníky znovu zkoušet? Zaznamenal jste nějaký vývoj či změny?
Ano, loni jsem pracoval na velmi krátkém projektu pro festival Ostravské dny nové hudby, pořádaný Petrem Kotíkem. Pro tento projekt jsem použil 19 tanečníků, sám sebe a paní uklízečku z divadla, která se tam pohybovala během technické zkoušky, a tak se stala součástí představení. Dále účinkovalo dvanáct hudebníků a Petr, který dirigoval. Mnoho z oněch tanečníků bylo členy baletu NDM a sedm z nich se zúčastnilo konkurzu i na letošní projekt – všichni do něj byli zahrnuti, k tomu pak ještě jeden tanečník z NDM a Nicole Morel, bývalá členka souboru Ballett am Rhein v Düsseldorfu, kde jsem asistoval při uvedení Merceovy choreografie (Scenario z roku 1997) na začátku tohoto roku.
Teď máme na přípravu tři a půl týdne, zatímco loni to byly pouze čtyři dny včetně konkurzu, takže mohu tanečníkům mnohem konkrétněji vysvětlit, co chci, aby udělali/ukázali/zkusili. Loňský kus nutně od tanečníků vyžadoval, aby se přímo během představení rozhodovali o rytmu, tempu, a dokonce frázích či částech frází, které chtějí předvést. Myslím, že řada tanečníků předpokládala, že tentokrát zase bude mít takovou svobodu, takže to pro mnohé z nich bylo trochu překvapení. Ale zas ne takové, se kterým by si neuměli poradit. Spolupracoval jste už s mnoha tanečními soubory. Na jaké největší překážky jste narazil, když jste uváděl tanečníky do Cunninghamovy techniky a jeho způsobu práce s pohybem a hudebním doprovodem?
Ze všeho nejdříve musím uvést na pravou míru, že v tomto projektu jsem nepracoval s Merceovou technikou ani pohyby. Určitá část pohybového slovníku může být podobná, ale jsou tam také prvky připomínající George Balanchina, Michaela Clarka, Isadoru Duncan, Ludvíka XIV. a tanečky tříletých dětí, které jsou samy v obýváku. Nic z toho není záměrně odvozeno, ale pracuji se stejnými tvůrčími nástroji jako Merce, takže…
Když jsem pracoval se soubory na technice Cunningham a na Merceově repertoáru, problémy, které nastaly, se opravdu velmi lišily. Někdy je nejobtížnější podnítit tanečníky, aby se odpoutali od myšlenky „představení, prezentování“ choreografie či upřednostňování „přední“ části scény v situacích odehrávajících se na forbíně; také to, dovolit jim v prvé řadě „dělat to, co dělají“ (pokud mohu parafrázovat Merceova slova) spíše než se snažit dobrat zamýšleného výsledku či prezentace (protože to je jediný způsob, jakým předtím chápali tanec/představení). Jindy je pro tanečníky zase problematické přijít na to, jak se hýbat rychle, aniž by se zmenšila škála pohybu, jak vyplnit prostor, dostat se mimo osu a podchytit vlastní váhu, místo aby „hráli na jistotu“ a zůstávali celou dobu pevně na stojné noze; občas je těžké přimět je jít za hranice toho, co považují za možné, takže, podle Merceových slov: „Musíte udělat něco, abyste se z toho dostali.“ Když tvoříte vlastní choreografie, kde hledáte inspiraci?
Pro У / Я, duet, který zde připravuji, jsem hledal inspiraci v Drawing Series (Řada kreseb) Sola LeWitta, představeného v prostoru DIA:Beacon ve státě New York, kde Merceova skupina uváděla představení Events vždy během jednoho víkendu každé tři měsíce, a to v průběhu posledních dvou let jeho života. Jedno z LeWittových děl bere jako výchozí bod dvacet čar křižujících čtverec a poté kombinuje vždy dvě čáry zároveň, ve velmi přísném logickém sledu, tak dlouho, dokud nejsou všechny možnosti vyčerpány. Já jsem přenesl tentýž logický pořádek do prostoru, směrů, pohybů paží a poté prozkoumáváme všechny varianty kombinací jakýchkoli dvou prvků, než jsou vyčerpány nejenom možnosti, ale i Nicole a já. Psáno z besedy konané 15. září 2014 v Multižánrovém centru Cooltour Ostrava. Foto ze zkoušek: Martin Popelář
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 39 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 41 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 42 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 43 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 57 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 59 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?